Rozsochatec - Berní rula 1654

Vznik Rozsochatce je pravděpodobně spojen s hradem Ronovcem, ke kterému náležel jako hospodářské zázemí, a s rodem Lichtenburků. Smil z Lichteburku (dnes zřícenina Lichnice) dal vybudovat také hrady Žleby (dnes zámek) a Smrdov (dnes neexistuje). První záznam pochází z roku 1283, kdy se v jedné listině uvádí svědek Jan řečený Moraws z Rozsochatce. V roce 1572 se ves stala samostatným statkem, který připadl Jindřichu Haugvicovi z Biskupic. Od něj ji koupil roku 1584 jeho bratr Zikmund, jenž si vystavěl tvrz, prvně připomenutou roku 1600 jako majetek jeho manželky Johanky Haugvicové z Dobřenic.

Roku 1615 koupil rozsochatecký statek Albrecht Bechyně z Lažan, který byl v roce 1626 pro účast Abrahama Bechyněho z Lažan ve stavovském povstání změněn na manství, ale po roce 1651 byl z manství  propuštěn. Tehdy byla Rozsochatecká tvrz zmíněna naposledy a označena jako sešlá. Mikuláš Šťastný Bechyně z Lažan (zakladatel rozsochatecké větve) statek koupil roku 1651 od vdovy po Bohuslavu Bechyně z Lažan z větve dlouho-lhotské.

Majetky v okolí Rozsochatce po třicetileté válce

V majetku potomstva Mikuláše Bechyně z Lažan zůstal Rozsochatec do sklonku 19. století. Mikuláš byl ženat s Eliškou z Věžník. Měl syny Ignáce Maříka a Františka Leopolda (*1659). Tento se roku 1681 ujal panování na statku Rozsochatec. Na přelomu 17. a 18. století dlouholetý hejtman čáslavského kraje je 30. května 1712 povýšen do stavu panského. Mezi roky 1700 a 1713 prodal Třebešice, koupil Vilémovice a Pavlov. František Leopold zemřel kolem r. 1736 (manželka Maří Magdaléna Sohier von der Windmühl).

Skrze jeho syny vznikly zase dvě větve (starší zůstáva v Rozsochatci, mladší ve Vilémovicích). Václav Jan Josef (1690-1729) nechal přestavět původní rozsochateckou tvrz na zámek. Po smrti barona Adolfa Emanuela Bechyně z Lažan v roce 1869 byl rozsochatecký velkostatek pronajat až do roku 1892, kdy jej Emanuel Adolf Bechyně prodal JUDr. Otto Mettalovi.

Ale vraťme se do Rozsochatce a do roku 1654. Tehdy, po třicetileté válce, byl kraj zdecimovaný, mnoho statků bylo pustých a opuštěných. Na cestách bylo nebezpečno, loupeživé bandy přepadávaly cestující. Nejznámější byli Petrovští, kteří působili na sever od Prahy, ale ani zde blízko Rozsochatce si nikdo nabyl jist životem. Důkazem je smírčí kříž za vsí u silnice k Havlíčkovu Brodu. Nápis, když ještě byl čitelný, podle převodu T. Karla zněl: "LETHA 1648 4 DUBNA POCTIVÝ JEDEN MLÁDENEC BABTISTA KONRADŮ NÁSILNĚ POBRANEJ NA TOMTO MÍSTĚ OD DVOU ŠKŮDCŮ KTEŘÍ PO SILNICÍCH JEZDILI A LIDEM ŠKODILI JEST ZASTŘELEN".

Ves Rosochatec [dnes Rozsochatec]

Jméno hospodáře	Role má (strychů)		Z toho seje		Potahův (voly, žádné koně)		Dobytka chová					Pozn.
(sčítání poddaných 1651 není k dispozici)	vorných	noví od r.	na zimu	na jaro	chovati může	nyní má	krav	jalovic	ovec	sviní	porostlin	(Pacholek ovčácký) 1
Rolník, jenž qualitates osedlého má:
Matouš Šimků	30		8	8	2	2	2	5	-	1
Rolnický grunt pustý:
Šimkovský	6 ß											Z toho gruntu jest hospodář zběhl, zůstává dokonce pustý. Vrchnost stavení vyzdvihuje a míní se hospodářem osadit. Role všechny ladem ležejí.
Chalupník, jenž 4 za osedlého:
Matěj Tkadlec	15		3	3	-	-	2	1	-	-
Chalupy pustý:
Havlíčkovská	15											Dokonce pustý, role všechny ladem leží.
Kvíčalovská	15											Dokonce pustý, role všechny ladem leží.
Koumalovská	8											Dokonce pustý, role všechny ladem leží.
Peštalkovská	8											Dokonce pustý, role všechny ladem leží.
Jirkovská	15											Stavení stojí, ty role ouředník panský užívá.
Zahradník, jenž 8 za osedlého:
Martin Špaček	5		1	1	-	-	2	2	-	-
Zahrada pustá:
Kuchařovská	5											Dokonce pustá, stavení se žádného nenachází, role ladem leží.
Úhrnem:	122		12	12	2	2	6	8	-	1

Tato ves je velice ruinirována, půda dobrá, žitná.
Majitelem statku p. Mikuláš Bechyně.