Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

středa 1. srpna 2012

Střevíce z lýčí

Všem nám, kdo máme to štěstí i trápení, že žijeme u nás a že sem patříme, vykukuje sláma z bot ... otevřte staré matriky, popsané zažloutlými jmény těch, kdo byli před námi! Voní hlínou a větrem a chlévem ... Člověk je svérázně nevděčný tvor. Zná dějiny Země a ví, kudy táhl Cézar do Egypta a kudy Hanibal na Řím ... Ale neví, čím byl jeho vlastní pradědeček, jak se jmenovala jeho vlastní prababička za svobodna a neví, odkud kam se harcovali a co je všechno potkalo, než začal on sám užívat krás a strastí tohoto světa. A dokonce ztrácí i představu, co to znamenalo vonět hlínou, větrem a chlévem. Že to znamenalo celý život pracovat od růžového svítání až do černé noci, a že přes všechnu tuto práci mohly udělat škrt jediné kroupy, jediná průtrž mračen, vichřice, anebo velká voda. Jistěže se i radovali, a dovedli to, a ne zřídka a ne potichu. Aby byli živi v bázni a nejistotě, na to jim stačil pohled na oblohu anebo myšlenka, co bude asi zítra, či za měsíc a za rok. Především z této jejich bázně a nejistoty rostl krůček po krůčku a kámen po kameni náš pohodlný, sytý, elektronkový dnešek. Dnešek, kdy lidé znají jiné bázně, nejistoty a smutky, ale to jsou povětšinou takové starosti, o kterých by ti, kdo žili před námi, asi říkali, že by je chtěli mít.

Žádné komentáře:

Okomentovat