Jaké dřevo, taký klín, jaký otec, taký syn.
Ze strohých záznamů v matrikách narozených, svateb a pohřbů si můžeme jen domýšlet, jak se žilo třeba před dvěma sty lety. Zalistujme v knize Jana Herbena a ponořme se do roku 1825.
Svatba konala se u nevěsty v Kobylím s obvyklými obřady a obyčeji. Chasa domácí zalikovala cestu, aby ženich musil vykupovat nevěstu, když ji domácím mládencům odloudil. Střílelo se z banditek, i třeba koňům pod nohy, svatebníci zpívali a hodovali. Potom posedali na vozy a se slávou stěhovali nevěstu do Brumovic.
Žádné komentáře:
Okomentovat