Jak šly dějiny kolem Hory

Tou Horou není žádný velikán, přesto píšu s velkým "H". Tou Horou není žádný známý kopec, ale dnes téměř opuštěné místo, které svůj název dostalo skrze těžbu stříbra. To místo leží mezi obcemi Kynice, Dobrnice a Vrbice. Dříve se to místo nazývalo Hory Knínické, později Hory Vrbické, někdy i Hory Stříbrné. Dnes jsou v těch místech zarostlé zbytky hospodářského dvora a místní jméno Na horách.

• ~ 1276 (Chlum) Bleh přesídlil z Litoměřicka, kde byl kastelánem, na Čáslav a Chlum. Páni z Chlumu tehdy sousedili s dominiem Lichtenburků, kteří vlastnili Smrdov (dnešní Sázavku).
• 1288 (Chlum) Syn Blehův, Jistislav (nebo Mstislav?), převzal od Vilémovského kláštera pustou ves Rouzeň a založil nedaleko Novou Ves u Chotěboře.
• 1355 (Dobrovítov) Ves je připomínána se šesti majiteli. Ke spojení všech částí vesnice dojde až o 100 let později.
• 1386 (Vrbice) Odúmrť po Janovi ze Smrdova. Vrbice před rokem 1386 tedy příslušela ke Smrdovu.
• 14. stol. (Vrbice) Tehdy tu stávala tvrz. Do roku 1694 s příkopem a zdí.
• 1417 (Chlum) 20. ledna Jan z Chlumu dostal mimo jiné Dobrovítov a tvrz Radoňov (blízko Chrtníče) i s kostely.
• 1418 (Smrdov) Vilémovský klášter vedl dlouhé spory se sousedem svým Alešem z Číhoště o Smrdov. Spory skončeny roku 1418 a Smrdov zůstal klášteru nadále (Ottova encyklopedie). V článku o Číhošti se píše, že „Aleš z Číhoště měl nechuti a ústrky s Mikolášem, opatem Vilémovským o ves Smrdov, což pak roku 1418 dne 15. září mocnými oprávcemi uklizeno bylo…" (zdroj?).
• 1448 (Vrbice) Z rodu Vrbků z Vrbice připomíná se k tomuto roku Petr.
• 1455 (Dobrovítov) Za 69 kop grošů koupil vesnici Jan z Dobrovítova (A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze - Čáslavsko).
• 1500 (Chlum) Číhošťskou tvrz s dvorem poplužným a vsí, dále vsi Kněnice (Kynice), Hroznětín, Utěšenovice, Utěšíkovice a díl vsi Chřenovic koupil Michal Slavata z Chlumu za 850 kop. Připojeno k Chlumu.

• ~ 1500 (Vrbice) Jako dědičky starého zemanského statku zůstaly tři dcery Václava Vrbky, posledního vrbického vladyky - Kateřina, Apolonie a Anna z Vrbice.
• 1533 (Dobrovítov) Je zde poprvé zmiňována tvrz. Jiří Dobrovítský z Újezda odkázal Dobrovítov vnukovi Jiřímu Špetlovi. Tvrz renesančně přestavěna.
• 1544 (Chlum) 17. září Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka si dal v obnovené desky zemské vložit zboží Chlumské - Chlum zámek, dvůr poplužní, městečko, domy, krčmy. Pravděpodobně také Kynici a Hroznětín.
• 1547 (Vrbice) Burian Voneš z Hostomic a na Vrbici založil stříbrné doly. Dalšími vlastníky dílů Vrbic byli Vilém Podvinský z Lerojed (Lerojid) a Jan Bořek Dohalský z Dohalic.
• 1549 (Vrbice) Vilém Podvinský z Lerojed je po smrti a dědí po něm jeho dcery Apolonie a Magdaléna. Apolonie se provdala za chrudimského erbovního měšťana Buriána Kochánka z Kochánku.
• 1551 (Vrbice) 11. srpna Burián Kochánek z Kochánku spolu s ostatními vrbickými pány, Janem starším Bořkem Dohalským z Dohalic a Buriánem Vonešem Hostovským z Hostovic, dojednal další horní svobody pro nákladníky na Horách Vrbických.
• 1553 (Vrbice) Jan Bořek kupuje díl od Buriána Voneše.
• 1555 (Vrbice) Tvrz včetně stříbrných dolů (ale bez Hor Knínických) koupil Baltazar Borovský z Borové, pražský měšťan a čerstvý erbovník.
• 1556 - 1560 (Vrbice) (Dobrovítov) Arnošt Wittelsbašský falckrabě rýnský, kníže v Horních a Dolních Bavořích, koupil Vrbici (1556) i Dobrovítov (1559). 7. prosince 1560 zemřel.
• 1560 (Vrbice+Dobrovítov) Král Ferdinand I. prodal odúmrť po Arnoštovi Albrechtovi, se kterým se neúspěšně soudila o Vrbici Sabina kněžna Württemberská (virtmberská).
• 1567 (Vrbice+Dobrovítov) Po smrti Albrechtově koupila panství královská komora.
• 1571 (Vrbice+Dobrovítov) 28. května král Maxmilián prodal Dobrovítov a Vrbici Martinu Hanušovi Šaratickému ze Šaratic. Z té doby se zachoval urbář.
• 1578 (Hory Knínické) 12. prosince (jiný zdroj Jiří Doležal uvádí 18.12.) Jaroslav Trčka z Lípy na Větrném Jeníkově přikoupil k panství Ledečskému od Slavaty Tuněchody, Hroznětín a Hory Knínické (část pozdějších Hor Vrbických či Stříbrných). Pro panství Ledeč se zachoval urbář.
• 1580 (Chlum) Po smrti Diviše Slavaty r. 1575 se jeho synové o statky rozdělili. Adam Slavata dostal Čestín Kostel a Chlum.
• 1582 (Chlum) Po Slavatech držela Chlum Alžběta Ostrovcova z Malovic.

Zámecké stavení ve Vrbici (A. Sedláček)

• 1586 (Vrbice+Dobrovítov) Na Vrbici zemřel Martin Hanuš. Po něm dědil nezletilý Jan Hanuš ze Šaratic. Správa panství poručníky nezletilých sirotků, pozůstalou vdovou Annou Hlavsovou z Liboslavi a strýcem Martina Hanuše, Janem Hanušem ze Šaratic na Ořechově.
• 1590 (Chlum) Panství koupil Václav Sadovský ze Sloupna.
• 1591 (Světlá) Zemřel Burijan Trčka z Lípy. Pod Světlou v té době spadalo obrovské panství, které čítalo celkem 107 obcí a osad. Veškeré držebnosti v majetku šlechtickém se tehdy sepisovaly do tzv. urbářů. Urbář panství Světelského z roku 1591 se zachoval.
• 1598 (Vrbice) Koupil s částí Stříbrných Hor Jiří Materna z Květnice. Jiný zdroj uvádí rok 1593. (A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze - Čáslavsko)
• 1598 (Hory Knínické) Panství Ledeč a mj. Číhošť, Knínice (Kynice), Hory Knínické, Hroznětín, Tuněchody prodal Jan Rudolf Trčka tchýni Magdaléně hraběnce ze Salmu. Trčka prodal zadlužené panství. Majitelkou Ledče se tedy roku 1598 stává manželka Ladislava st. z Lobkovic.
• 1598 (Chlum) Zemřel Václav Sadovský a odkázal panství synovi Jiříkovi.
• 1603 (Vrbice) Alena Ojířová z Damsdorfu koupila Vrbici tvrz a ves s pivovarem, dvorem poplužním, mlýnem se dvěma pilami a díl vsi Hor Stříbrných od Jiřího Jana Materny za 4500 kop gr. českých.
• 1604 (Chlum) 5. října Jiřík Sadovský prodal Chlum Janu mladšímu z Lukavce za 14000 kop gr. míšenských.
• 1604 (Chlum+Dobrovítov) 19. listopadu Jan obratem prodal Chlum Janovi (synovi Martina) Hanušovi ze Šaratic a na Dobrovítově za 8100 kop gr. českých.
• 1610 (Chlum+Dobrovítov) Jan Hanuš zemřel v Praze a je pohřben v Dobrovítově.
• 1610 (Chlum+Dobrovítov) Vdova po Janovi Hanušovi Johanka ze Stropin se podruhé vdala za Buriana Šlibovského ze Skřivan.
• 1616 (Ledeč) Pro zadluženost museli Lobkovicové celé ledečské panství prodat Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy.
• 1617 (Chlum+Dobrovítov) Po smrti Johanky se poručnictví ujala Zuzana ze Šaratic (sestra Jana Hanuše), která byla vdovou po Petru Salavovi z Lípy (zemřel r. 1616 na Chlumu).
• 1618 Po defenestraci královských místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořity z Martinic se schyluje ke třicetileté válce. Slavatům s přídomkem z Chlumu tento hrad již 30 let nepatřil.
• 1623 Trčkové získali Krchleby a zkonfiskované statky se dvory na Čáslavsku (např. Šintlochy, dnešní Filipov).
• 1628 (Chlum+Dobrovítov+Vrbice) Marie Magdaléna Trčková, roz. z Lobkovic, připojila toto panství ke Krchlebskému. Popis statku Chlum "mnohými kontribucemi sešlý, ohněm popálený a jinak zplundrovaný" v době, kdy třicetiletá válka zdaleka ještě neskončila.
• 1635 Fiskálním procesem rozprášeno Trčkovské dominium (jenom v okolí Světlé patřily Trčkům Žleby, Vrbice, Ledeč, Lipnice).
• 1636 (Vrbice) Statky Trčků zkonfiskovány. Vrbice připadla Sigmundovi Kurzovi ze Senftenau. Vrbice tehdy měla 12 poddaných, 4 sedláky a 8 chalupníků, dvůr poplužní s 5 lány polí, 30 kravami, 10 ks jalového dobytka, 300 ks ovcí, mlýn, 4 leče lesů, 5 rybníků. To vše za 10659 zlatých rýnských. Brzy potom připojena ke Světlé.
• 1636 (Chlum+Dobrovítov) Chlum, Dobrovítov a Krchleby získal vrah Albrechta z Valdštejna irský setník dragounského pluku Walter Deveroux.
• 1648 Konec třicetileté války.
• 1651 (Vrbice) Vrbice i Smrdov, Kunemil, obě Dlužiny, Vlkanov, Bohušice, Druhanov, Žebrákov, Dolní Březinka, Ovesná Lhota, Hory Vrbické prodány Věžníkovi z Věžník, Václavu Rudolfovi, který je tím připojil k Třebešicím a Modletínu.
• 1651 (Vrbice) Vdovec Václav Rudolf  Věžník si bere za ženu vdovu Alžbětu Barboru (Marii Alžbětu?) Mitrovskou z Nemyšle. Ta zdědila po zemřelém Vilémovi Boryně ze Lhoty městečko s klášterem Vilémov a Jitkov. Manželům se tohoto roku narodil syn Bernard František.
• 1651 (Chlum+Dobrovítov) Statky koupil Ferdinand Rabenhaupt ze Suché.
• 1653 (Chlum) 6. června prodán Chlum Vilému Mladotovi ze Solopisk za 7000 florénů (zl. rýnských).
• 1666 (Vrbice) V lednu zemřel Václav Rudolf  Věžník. Zůstala vdova Alžběta Barbora Mitrovská z Nemyšle se synem.
• 1668 (Vrbice) Syn Bernard František Věžník prodal Vrbici Marii Alžbětě z Věžník (roz. Mitrovské). Jiný zdroj mluví o roce 1674. To už matka Alžběta rodem Mitrovská z Nemyšle nežila. Nejsem si jist, jaký příbuzenský vztah mezi prodávajícím a kupující byl. Zmíněná Marie Alžběta mohla být Alžběta Věžníková z Věžník, od roku 1668 vdova po Mikulášovi Felixovi Bechyňovi z Lažan. Alžběta by potom byla tetou Bernarda Františka.
• 1671 (Vrbice) 11. února zemřela Bernardova matka Alžběta Barbora (Anna Marie?), rodem Mitrovská z Nemyšle.
• 1675 (Chlum+Dobrovítov) Panství zpět v rukou Rabenhauptů ze Suché.
• 1676 (Vrbice) Bernard Frant. Věžník prodal Druhanov, obě Dlužiny, Bohušice, Žebrákov Rudolfovi hraběti z Rabattu (na Dornbergu).
• 1677 (Vrbice) Bernard Frant. Věžník prodal Vrbici (II. díl a ponechal si Třebešice) Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montani. Na zámku Vrbice (III. díl) patrně zůstala ale Marie Alžběta z Věžník, a to až do roku 1694.
• 1679 (Vrbice) 23. ledna Jan Rudolf z Rabattu prodal Světlou i s Vrbicí (I. díl - Kunomile, obě Dlužiny, Bohušice, Druhanov, Žebrákov, Březinka, Vlkanov) Janu Kašparovi z Montani.
• 1680 (Vrbice) 29. dubna Jan Kašpar prodal II. díl (Smrdov, Ovesná Lhota) Janu Arnoštovi (Prechthausovi) z Erkenprechthauzu, který již předtím vlastnil Dobrnici a Leštinu.

• 1682 (Vrbice) Jan Kašpar připojil I. díl pod Světlou nad Sázavou.
• 1684 (Vrbice) Byla zde tvrz ve 3 štocích (tj. dvě poschodí) z kamene vystavěná; kolem byl vodní příkop ohrazený zdí. Na dvoře bylo klenuté vězení, ve tvrzi sklepy, pokoje, síně a komory rozmanité.
• 1685 (Vrbice) 13. září Jan Arnošt z Erkenprechthauzu prodal II. díl Ignáci Frant. z Thamu i s Dobrnicí a Leštinou.
• 1694 (Vrbice) Marie Alžběta Věžník prodala Václavu Frant. z Thamu III. díl (Vrbici a Hory Vrbické). Otázkou je, jak se Marie Alžběta k Vrbici dostala (viz r. 1677). Václav František obnovuje ve Smrdově faru a zakládá školu.
• 1699 (Chlum) Chlum jako ruina pozbyl významu a je součástí krchlebského statku.
• 1699 (Dobrovítov) Marie Barbora Pötingová, roz. ze Štenberka, spojila Dobrovítov s tupadelským panstvím.