Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 17. března 2013

Jak šly dějiny kolem Hory

Tou Horou není žádný velikán, přesto píšu s velkým "H". Tou Horou není žádný známý kopec, ale dnes téměř opuštěné místo, které svůj název dostalo skrze těžbu stříbra. To místo leží mezi obcemi Kynice, Dobrnice a Vrbice. Dříve se to místo nazývalo Hory Knínické, později Hory Vrbické, někdy i Hory Stříbrné. Dnes jsou v těch místech zarostlé zbytky hospodářského dvora a místní jméno Na horách.
  • ~ 1276 (Chlum) Bleh přesídlil z Litoměřicka, kde byl kastelánem, na Čáslav a Chlum. Páni z Chlumu tehdy sousedili s dominiem Lichtenburků, kteří vlastnili Smrdov (dnešní Sázavku).
  • 1288 (Chlum) Syn Blehův, Jistislav (nebo Mstislav?), převzal od Vilémovského kláštera pustou ves Rouzeň a založil nedaleko Novou Ves u Chotěboře.
  • 1355 (Dobrovítov) Ves je připomínána se šesti majiteli. Ke spojení všech částí vesnice dojde až o 100 let později.
  • 1386 (Vrbice) Odúmrť po Janovi ze Smrdova. Vrbice před rokem 1386 tedy příslušela ke Smrdovu.
  • 14. stol. (Vrbice) Tehdy tu stávala tvrz. Do roku 1694 s příkopem a zdí.
  • 1417 (Chlum) 20. ledna Jan z Chlumu dostal mimo jiné Dobrovítov a tvrz Radoňov (blízko Chrtníče) i s kostely.
  • 1418 (Smrdov) Vilémovský klášter vedl dlouhé spory se sousedem svým Alešem z Číhoště o Smrdov. Spory skončeny roku 1418 a Smrdov zůstal klášteru nadále (Ottova encyklopedie). V článku o Číhošti se píše, že „Aleš z Číhoště měl nechuti a ústrky s Mikolášem, opatem Vilémovským o ves Smrdov, což pak roku 1418 dne 15. září mocnými oprávcemi uklizeno bylo…" (zdroj?).
  • 1448 (Vrbice) Z rodu Vrbků z Vrbice připomíná se k tomuto roku Petr.
  • 1455 (Dobrovítov) Za 69 kop grošů koupil vesnici Jan z Dobrovítova (A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze - Čáslavsko).
  • 1500 (Chlum) Číhošťskou tvrz s dvorem poplužným a vsí, dále vsi Kněnice (Kynice), Hroznětín, Utěšenovice, Utěšíkovice a díl vsi Chřenovic koupil Michal Slavata z Chlumu za 850 kop. Připojeno k Chlumu.
  • ~ 1500 (Vrbice) Jako dědičky starého zemanského statku zůstaly tři dcery Václava Vrbky, posledního vrbického vladyky - Kateřina, Apolonie a Anna z Vrbice.
  • 1533 (Dobrovítov) Je zde poprvé zmiňována tvrz. Jiří Dobrovítský z Újezda odkázal Dobrovítov vnukovi Jiřímu Špetlovi. Tvrz renesančně přestavěna.
  • 1544 (Chlum) 17. září Diviš Slavata z Chlumu a Košumberka si dal v obnovené desky zemské vložit zboží Chlumské - Chlum zámek, dvůr poplužní, městečko, domy, krčmy. Pravděpodobně také Kynici a Hroznětín.
  • 1547 (Vrbice) Burian Voneš z Hostomic a na Vrbici založil stříbrné doly. Dalšími vlastníky dílů Vrbic byli Vilém Podvinský z Lerojed (Lerojid) a Jan Bořek Dohalský z Dohalic.
  • 1549 (Vrbice) Vilém Podvinský z Lerojed je po smrti a dědí po něm jeho dcery Apolonie a Magdaléna. Apolonie se provdala za chrudimského erbovního měšťana Buriána Kochánka z Kochánku.
  • 1551 (Vrbice) 11. srpna Burián Kochánek z Kochánku spolu s ostatními vrbickými pány, Janem starším Bořkem Dohalským z Dohalic a Buriánem Vonešem Hostovským z Hostovic, dojednal další horní svobody pro nákladníky na Horách Vrbických.
  • 1553 (Vrbice) Jan Bořek kupuje díl od Buriána Voneše.
  • 1555 (Vrbice) Tvrz včetně stříbrných dolů (ale bez Hor Knínických) koupil Baltazar Borovský z Borové, pražský měšťan a čerstvý erbovník.
  • 1556 - 1560 (Vrbice) (Dobrovítov) Arnošt Wittelsbašský falckrabě rýnský, kníže v Horních a Dolních Bavořích, koupil Vrbici (1556) i Dobrovítov (1559). 7. prosince 1560 zemřel.
  • 1560 (Vrbice+Dobrovítov) Král Ferdinand I. prodal odúmrť po Arnoštovi Albrechtovi, se kterým se neúspěšně soudila o Vrbici Sabina kněžna Württemberská (virtmberská).
  • 1567 (Vrbice+Dobrovítov) Po smrti Albrechtově koupila panství královská komora.
  • 1571 (Vrbice+Dobrovítov) 28. května král Maxmilián prodal Dobrovítov a Vrbici Martinu Hanušovi Šaratickému ze Šaratic. Z té doby se zachoval urbář.
  • 1578 (Hory Knínické) 12. prosince (jiný zdroj Jiří Doležal uvádí 18.12.) Jaroslav Trčka z Lípy na Větrném Jeníkově přikoupil k panství Ledečskému od Slavaty Tuněchody, Hroznětín a Hory Knínické (část pozdějších Hor Vrbických či Stříbrných). Pro panství Ledeč se zachoval urbář.
  • 1580 (Chlum) Po smrti Diviše Slavaty r. 1575 se jeho synové o statky rozdělili. Adam Slavata dostal Čestín Kostel a Chlum.
  • 1582 (Chlum) Po Slavatech držela Chlum Alžběta Ostrovcova z Malovic.
Zámecké stavení ve Vrbici (A. Sedláček)
  • 1586 (Vrbice+Dobrovítov) Na Vrbici zemřel Martin Hanuš. Po něm dědil nezletilý Jan Hanuš ze Šaratic. Správa panství poručníky nezletilých sirotků, pozůstalou vdovou Annou Hlavsovou z Liboslavi a strýcem Martina Hanuše, Janem Hanušem ze Šaratic na Ořechově.
  • 1590 (Chlum) Panství koupil Václav Sadovský ze Sloupna.
  • 1591 (Světlá) Zemřel Burijan Trčka z Lípy. Pod Světlou v té době spadalo obrovské panství, které čítalo celkem 107 obcí a osad. Veškeré držebnosti v majetku šlechtickém se tehdy sepisovaly do tzv. urbářů. Urbář panství Světelského z roku 1591 se zachoval.
  • 1598 (Vrbice) Koupil s částí Stříbrných Hor Jiří Materna z Květnice. Jiný zdroj uvádí rok 1593. (A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze - Čáslavsko)
  • 1598 (Hory Knínické) Panství Ledeč a mj. Číhošť, Knínice (Kynice), Hory Knínické, Hroznětín, Tuněchody prodal Jan Rudolf Trčka tchýni Magdaléně hraběnce ze Salmu. Trčka prodal zadlužené panství. Majitelkou Ledče se tedy roku 1598 stává manželka Ladislava st. z Lobkovic.
  • 1598 (Chlum) Zemřel Václav Sadovský a odkázal panství synovi Jiříkovi.
  • 1603 (Vrbice) Alena Ojířová z Damsdorfu koupila Vrbici tvrz a ves s pivovarem, dvorem poplužním, mlýnem se dvěma pilami a díl vsi Hor Stříbrných od Jiřího Jana Materny za 4500 kop gr. českých.
  • 1604 (Chlum) 5. října Jiřík Sadovský prodal Chlum Janu mladšímu z Lukavce za 14000 kop gr. míšenských.
  • 1604 (Chlum+Dobrovítov) 19. listopadu Jan obratem prodal Chlum Janovi (synovi Martina) Hanušovi ze Šaratic a na Dobrovítově za 8100 kop gr. českých.
  • 1610 (Chlum+Dobrovítov) Jan Hanuš zemřel v Praze a je pohřben v Dobrovítově.
  • 1610 (Chlum+Dobrovítov) Vdova po Janovi Hanušovi Johanka ze Stropin se podruhé vdala za Buriana Šlibovského ze Skřivan.
  • 1616 (Ledeč) Pro zadluženost museli Lobkovicové celé ledečské panství prodat Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy.
  • 1617 (Chlum+Dobrovítov) Po smrti Johanky se poručnictví ujala Zuzana ze Šaratic (sestra Jana Hanuše), která byla vdovou po Petru Salavovi z Lípy (zemřel r. 1616 na Chlumu).
  • 1618 Po defenestraci královských místodržících Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořity z Martinic se schyluje ke třicetileté válce. Slavatům s přídomkem z Chlumu tento hrad již 30 let nepatřil.
  • 1623 Trčkové získali Krchleby a zkonfiskované statky se dvory na Čáslavsku (např. Šintlochy, dnešní Filipov).
  • 1628 (Chlum+Dobrovítov+Vrbice) Marie Magdaléna Trčková, roz. z Lobkovic, připojila toto panství ke Krchlebskému. Popis statku Chlum "mnohými kontribucemi sešlý, ohněm popálený a jinak zplundrovaný" v době, kdy třicetiletá válka zdaleka ještě neskončila.
  • 1635 Fiskálním procesem rozprášeno Trčkovské dominium (jenom v okolí Světlé patřily Trčkům Žleby, Vrbice, Ledeč, Lipnice).
  • 1636 (Vrbice) Statky Trčků zkonfiskovány. Vrbice připadla Sigmundovi Kurzovi ze Senftenau. Vrbice tehdy měla 12 poddaných, 4 sedláky a 8 chalupníků, dvůr poplužní s 5 lány polí, 30 kravami, 10 ks jalového dobytka, 300 ks ovcí, mlýn, 4 leče lesů, 5 rybníků. To vše za 10659 zlatých rýnských. Brzy potom připojena ke Světlé.
  • 1636 (Chlum+Dobrovítov) Chlum, Dobrovítov a Krchleby získal vrah Albrechta z Valdštejna irský setník dragounského pluku Walter Deveroux.
  • 1648 Konec třicetileté války.
  • 1651 (Vrbice) Vrbice i Smrdov, Kunemil, obě Dlužiny, Vlkanov, Bohušice, Druhanov, Žebrákov, Dolní Březinka, Ovesná Lhota, Hory Vrbické prodány Věžníkovi z Věžník, Václavu Rudolfovi, který je tím připojil k Třebešicím a Modletínu.
  • 1651 (Vrbice) Vdovec Václav Rudolf  Věžník si bere za ženu vdovu Alžbětu Barboru (Marii Alžbětu?) Mitrovskou z Nemyšle. Ta zdědila po zemřelém Vilémovi Boryně ze Lhoty městečko s klášterem Vilémov a Jitkov. Manželům se tohoto roku narodil syn Bernard František.
  • 1651 (Chlum+Dobrovítov) Statky koupil Ferdinand Rabenhaupt ze Suché.
  • 1653 (Chlum) 6. června prodán Chlum Vilému Mladotovi ze Solopisk za 7000 florénů (zl. rýnských).
  • 1666 (Vrbice) V lednu zemřel Václav Rudolf  Věžník. Zůstala vdova Alžběta Barbora Mitrovská z Nemyšle se synem.
  • 1668 (Vrbice) Syn Bernard František Věžník prodal Vrbici Marii Alžbětě z Věžník (roz. Mitrovské). Jiný zdroj mluví o roce 1674. To už matka Alžběta rodem Mitrovská z Nemyšle nežila. Nejsem si jist, jaký příbuzenský vztah mezi prodávajícím a kupující byl. Zmíněná Marie Alžběta mohla být Alžběta Věžníková z Věžník, od roku 1668 vdova po Mikulášovi Felixovi Bechyňovi z Lažan. Alžběta by potom byla tetou Bernarda Františka.
  • 1671 (Vrbice) 11. února zemřela Bernardova matka Alžběta Barbora (Anna Marie?), rodem Mitrovská z Nemyšle.
  • 1675 (Chlum+Dobrovítov) Panství zpět v rukou Rabenhauptů ze Suché.
  • 1676 (Vrbice) Bernard Frant. Věžník prodal Druhanov, obě Dlužiny, Bohušice, Žebrákov Rudolfovi hraběti z Rabattu (na Dornbergu).
  • 1677 (Vrbice) Bernard Frant. Věžník prodal Vrbici (II. díl a ponechal si Třebešice) Janu Kašparovi, svobodnému pánu z Montani. Na zámku Vrbice (III. díl) patrně zůstala ale Marie Alžběta z Věžník, a to až do roku 1694.
  • 1679 (Vrbice) 23. ledna Jan Rudolf z Rabattu prodal Světlou i s Vrbicí (I. díl - Kunomile, obě Dlužiny, Bohušice, Druhanov, Žebrákov, Březinka, Vlkanov) Janu Kašparovi z Montani.
  • 1680 (Vrbice) 29. dubna Jan Kašpar prodal II. díl (Smrdov, Ovesná Lhota) Janu Arnoštovi (Prechthausovi) z Erkenprechthauzu, který již předtím vlastnil Dobrnici a Leštinu.
  • 1682 (Vrbice) Jan Kašpar připojil I. díl pod Světlou nad Sázavou.
  • 1684 (Vrbice) Byla zde tvrz ve 3 štocích (tj. dvě poschodí) z kamene vystavěná; kolem byl vodní příkop ohrazený zdí. Na dvoře bylo klenuté vězení, ve tvrzi sklepy, pokoje, síně a komory rozmanité.
  • 1685 (Vrbice) 13. září Jan Arnošt z Erkenprechthauzu prodal II. díl Ignáci Frant. z Thamu i s Dobrnicí a Leštinou.
  • 1694 (Vrbice) Marie Alžběta Věžník prodala Václavu Frant. z Thamu III. díl (Vrbici a Hory Vrbické). Otázkou je, jak se Marie Alžběta k Vrbici dostala (viz r. 1677). Václav František obnovuje ve Smrdově faru a zakládá školu.
  • 1699 (Chlum) Chlum jako ruina pozbyl významu a je součástí krchlebského statku.
  • 1699 (Dobrovítov) Marie Barbora Pötingová, roz. ze Štenberka, spojila Dobrovítov s tupadelským panstvím.

Žádné komentáře:

Okomentovat