Cesty

Co bylo dřív cesta nebo osídlení daného území? Před dobou kolonizace území Vysočiny procházelo česko-moravské hranice několik cest a stezek. V období konce 12. a v průběhu 13. století vznikají sídla, která jsou většinou zabydlena i dnes. Obvykle se osadníci pod vedením lokátora usazovali blízko vodních zdrojů. Hledači nerostného bohatství - na Havlíčkobrodsku a na Jihlavsku to bylo stříbro - se usazovali v blízkosti rudných ložisek. Lidé postupně mezi vesnicemi, městečky a městy vylepšovali dopravní spojnice. Ze stezek se staly cesty, později silnice, železnice a ještě později dálnice a letiště.

Zajímavou teorii ke vzniku tzv. Haberské stezky vyslovil Dušan Cendelín. Ve zkratce napsáno, vychází z teorie "suché cesty", která spojovala výchozí bod a cíl co nejkratší cestou s co nejmenším převýšením. Ideální cestou byl tedy pohyb po rozvodí. Vodní toky se překonávali na příhodných místech, brodech. Zvláštní roli z pohledu dopravních tras přisuzuje i Sázavce. Zde ovšem vychází z mylného předpokladu, kdy se domnívá, že název sídla Sázavka sahá až do středověku. To ale není pravda, neboť toto jméno je spojeno s obcí Sázavka až od druhé poloviny 20. století. Předtím to po staletí byl Smrdov.
Cesty nestačí jen vybudovat, ale také udržovat. Dokladem této potřeby je hromadná žádost starostů okolních obcí, ve které žádají Kraj Vysočina, aby se postaral o místní silnici, která je pod krajskou správou.