Vznik lesních družstev obcí

Za přispění Josefa Zadiny, rodáka z Vlkanova, poslance a posléze ministra zemědělství, došlo ve třicátých letech na Vysočině ke vzniku několika lesních družstev obcí. V roce 1935 vzniklo Lesní družstvo ve Štokách a několik roků předtím Lesní družstvo obcí Přibyslav. LDO Přibyslav bylo největší lesní družstvo a sloužilo jako vzor i pro další, v rámci prvorepublikové pozemkové reformy, vzniklá družstva. Po první světové válce panoval všeobecný odpor k „latifundistům“ a výsledkem byly zestátňovací procesy majetků šlechty a církve. Nejvíce postihla majitele lesů nad deset tisíc hektarů, majetek císařské rodiny byl konfiskován celý. Hlavními protagonisty této reformy byli prezident Masaryk a ministerský předseda Švehla. Pozemková reforma byla na tehdejší dobu poměrně levicově zaměřena a majetek byl nabídnut k odprodeji okolním obcím a městům. Přečtěte si zprávu o zrodu přibyslavského lesního družstva.

V roce 1928 se poslanec JUDr. Zadina dozvídá o záměru, podle kterého mělo panství Zámek Žďár přejít do vlastnictví pražského arcibiskupství jako odškodnění za panství v Brdech. Inicioval svolání schůze do Přibyslavi, která se konala 23. listopadu 1928. Na této schůzi byl iniciován vznik akčního výboru pro přípravu lesního družstva a zároveň byla navázána akčním výborem úzká spolupráce s vrchním lesním radou Ing. Janem Fričem, který dostal za úkol propočítat rentabilitu majetku. Po více jak ročním vyjednávání a promýšlení organizační struktury budoucího útvaru, který měl převzít lesy, došlo k posunu vyjednávání a 15.1.1930 byla do Přibyslavi svolána schůze. Zde bylo rozhodnuto položit reformu na nový podklad a to na samostatné obce. Předsedou akčního výboru byl zvolen Josef Lacina z Pořežína.

Mapa podílnických obcí

Ve dnech 26.-27.10.1930 došlo ke katastrofě nemalých rozměrů. Začal padat sníh a vát severozápadní vítr, který stále zesiloval až se změnil ve větrnou smršť. Napadlo 75 cm sněhu a v kombinaci s větrem tato sněhová kalamita na Vysočině porazila 3,5 mil. m3 dřeva. Na území budoucího lesního družstva padlo 470 tis. m3 polomu. Předsednictvo akčního výboru povolalo Ing.Dr.h.c.tech. Jana Friče aby zhodnotil současný stav majetku. Ing.Jan Frič doporučil majetek vzhledem k obrovským škodám nepřevzít, ale předsednictvo akčního výboru poprvé rozhodlo jinak. Předseda pan Lacina s JUDr. Zadinou a s panem Krejčím ze Hřišť přesvědčovali zástupce obcí, že je třeba i přes tuto katastrofu pokračovat v reformě a jednání s velkostatkem urychlit. Původním záměrem bylo získat 8 tis. ha za 1300 - 1500 korun za hektar. Po kalamitě byly ale ztíženy vyjednávací podmínky a panovala obava z vyrabování lesů. Velkostatek žádal provést předání lesů až v roce 1932 za cenu 3000 - 3500 korun za hektar. Měsíc po kalamitě byla vyjednavači dohodnuta cena 2 000,- Kč za hektar. Celkem 13 mil. korun a převáděná výměra 5 863,4 hektarů, z toho 5 501,21 hektarů lesů a 212,43 hektarů rybníků. Pro nákup bylo osloveno 74 obcí z okolí velkostatku. Na druhou hodinu odpolední 3.12.1930 byla do hotelu Klusáček v Přibyslavi svolána ustavující schůze Lesního družstva. Na této byl zvolen předsedou představenstva pan Josef Lacina z Pořežína. Dále se hlasovalo o sídle družstva mezi Žďárem na Moravě a Přibyslaví. Při hlasování vyhrála Přibyslav. Dne 7. ledna 1931 přišel do Přibyslavi autorizovaný civilní geometr Ing. Jaroslav Bezpalec a dne 26. ledna 1931 došlo za přítomnosti zástupců Ministerstva zemědělství k fyzickému předání majetku. V začátcích lesního družstva vzhledem k obrovské kalamitě, registraci Lesního družstva u Zemského soudu v Brně a nesplácení podílů některých obcí se představenstvo Lesního družstva scházelo každý druhý den. Členové představenstva a dozorčí rady byli nuceni při čerpání úvěru pro Lesní družstvo ručit svým majetkem. Pan Lacina zastavil svůj majetek v hodnotě 2 mil. korun. Po těchto krocích se firma stabilizovala, ale dne 10.12.1932 přišla další rána pro Vysočinu v podobě kalamity, kdy kvůli námraze padlo 81761 m3 dřeva na území spravovaném Lesním družstvem. Vzhledem k neschopnosti splácet dluhy některá lesní družstva v Čechách zanikla. Po spletitých jednání přišla s pomocí okresní záložna v Přibyslavi a zároveň na intervenci JUDr. Zadiny došlo k úlevám v dani z pozemků pro Lesní družstvo v Přibyslavi. V roce 1934 čítá družstvo 72 obcí s 893 podíly, upsaných bylo ale jenom 692. Byl podán návrh na vyloučení 14 obcí z důvodu nezaplacení podílů.Poté se družstvo skládá z 58 obcí se 707 podíly. V roce 1935 se Lesní družstvo již stabilizovalo a 21.12.1935 oznamuje vrchní lesní rada Ing. Frič předsedovi panu Lacinovi a Ing. Bezpalcovi ukončení své oficiální činnosti v družstvu a předává odborné vedení firmy do rukou Ing. Bezpalce. Téhož roku se další významná osobnost Lesního družstva poslanec JUDr. Zadina stává ministrem zemědělství.

Těchto pár vět hovoří o zásluhách našeho rodáka z Pořežína pana Josefa Laciny na založení družstva. Jako předseda představenstva družstva setrval společně s Ing. Bezpalcem až do komunistického puče v roce 1948. Ing. Bezpalec pak vedl družstvo až do roku 1953.

Těmto dvěma pánům a všem dalším, kteří se zasloužili o vznik Lesního družstva, byla při příležitosti 75. výročí založení a 10. výročí obnovení Lesního družstva slavnostně odhalena pamětní deska. Tato deska je umístěna na balvanu z Ranských Bučin u Borovských jezírek.