Na počátku nového tisíciletí došlo v Ledči nad Sázavou na generální opravu hradních střech. Tuto historickou památku vlastní město Ledeč a firma Aquacomp Hard. Postupně, rok po roce, se hrad opravoval a stále opravuje. V roce 2002 došla na řadu střecha věže. Jak píše František Pleva, došlo zde k několika zajímavým objevům.
Zajímavým dokladem o roce 1929 na Ledečsku byl nález obálky s listinami a dalšími drobnými předměty v zatavené zinkové schránce. Rok 1929 byl zajímavý i z pohledu našeho rodu. 7. května zemřel ve Smrdově Jan Šemík, výměnkář na statku č. 12. Hospodářství převzal jeho nevlastní syn Jaroslav Malina. Začátkem července se strhla silná vichřice. Byla tak silná, že se záznamy o ní dostaly nejen do kroniky smrdovské, ale i do listiny nalezené v hradní věži. Zde je opis:
Léta Páně 2. srpna 1929
Při opravě věže zámku Ledečského píšeme data tato pro příští potomstvo i věky.
Věž tato po vyhoření skoro celého zámku Ledečského roku 1879 v dubnu, znovu byla pokryta šindelem roku téhož, který vydržel až do roku nynějšího co řádky tyto píšeme totiž do 1. srpna 1929.
Krytina věže starý šindel byl již tak schátralý a většinou nahnilý, že muselo býti přikročeno ku úpravě věže a provedení nové krytiny. Stalo se tak v měsíci červenci a srpnu 1929. Věž po dohodě s úřadem památkovým pokryta břidlou železnobrodskou. Práce tesařské prováděla firma Hauzer z Ledče mistr tesařský a majitel parní pily v Ledči, práce klempířské mistr klempířský Steiner z Ledče, práce pokryvačské provedla firma Stanislav Růžička z Kutné Hory.
Veškeré práce provedeny na popud vrchního lesního rady a řiditele panství Vladimíra Hořejšího nar. R. 1856 ve 52 tém roce jeho aktivní služby.
 |
| Les Jaroslava Maliny (Smrdov č. 12) po vichřici r. 1929 |
Právě při provádění oprav na věži zuřila zhoubná vichřice dne 4. července 1929 k večeru a učinila ohromné škody hlavně v lesích velkostatku zdejšího, polámala a z menší části vyvrátila na 80.000 m3 dřevní hmoty. Mimo to poškozeny větrnou smrští chatrné budovy hospodářské v okolí. Na velkostatku samém však nezpůsobeny škody na budovách skoro žádné.
Majitelem velkostatku byla té doby nadace, bývalého ústavu šlechtičen na Hradě Pražském. Nejvyšší nadační úřad dozorčí bylo ministerstvo vnitra. Velkostatek Ledečský byl od převratu a to od března 1919 ve státní správě, kterou s ministerstvem vnitra provádělo ministerstvo zemědělství v Brandýse nad Labem.
Úřednický personál na velkostatku se sídlem v zámku Ledečském byl tento: Vrchní lesní rada a ředitel lesů a velkostatku Vladimír Hořejší, důchodní Josef Pařízek naturální účetní Adolf Koritta, lesní inženýr Miloslav Pitel, přidělený lesní asistent Artur Sacher a oficiantka Otilie Kynclová. Úředním sluhou a zahradníkem byl Karel Patočka, vrchním kočím Nikita Romanov a druhým kočím Rudolf Cudlín. Ředitelství drželo dva páry koní a pomýšlí na zrušení jednoho a zakoupením auta pro rychlejší jízdu inspekční řiditele po revírech a celém velkostatku. Mimo to byl v 7 revírech následující lesní personál:
 |
| Les Josefa Zadiny (Smrdov č. 17) po vichřici |
V revíru Bohdančí v myslivně Bohdaneč lesmistr Rudolf Sacher a lesní příručí Karel Šmíd a 4 definitivní lesní hajní, v revíru Chraňbožském lesní správce Josef Žák a v myslivně Tunochodské lesní Vojtěch Žebro, lesní příručí Abund Pompe t. č. v činné službě vojenské mimo to 5. def. Lesních hajných a 2 hajní výpomocní, v revíru Koželském v myslivně Pekelsku lesní František Demuth a 3 hajní, v revíru Jedlá v myslivně Jedelské lesní Alfred Bernas 4 definitivní hajní a jeden výpomocný. V revíru Vostojavském lesní správec Jindřich Vojtěchovský v myslivně Vostojavské a 3. definitivní lesní hajní, v revíru Vickovickém lesní asistent Václav Heyer v myslivně Vickovické a dva hajní, a v revíru Hradeckém v myslivně Hradci lesní Jos. Šimonek a tři def. lesní hajní.
Té doby byl presidentem v republice čsr. Dr. T. Masaryk, ministerským předsedou Uržal zároveň ministr národní obrany, ministr vnitra Černý, ministr zemědělství Dr. Srdínko, generál. Inž. Lad. Novák, financí Dr. Vlasák, unifikací Dr. Gažík. Presidentem zemského úřadu byl Dr. Kubát, okresního úřadu v Ledči K. Vorsch okresní hejtman, přednosta okresního soudu vrch. rada Dr. Dlabač.
Toho času byl velkostatek patronem kostelů:
Děkanský kostel v Ledči, děkan p. Vačkář, kaplan Julc a Myslivec, feriální kostel Sačany, Kožlá a kaple u Vilémovic, feriální kostel Bohdaneč, farář Eduard Franz, feriální kostel Michalovice, fara Smrdov, farář Jos. Šimek, fil. kostel Dobrnice – Fara Chřenovice farář Havránek.
Město Ledeč čítalo asi 2500 obyvatelů, panoval zde té doby značný stavební ruch a bylo zde v létě vždy dosti návštěvníků co letních hostů a turistů.
Zámek Ledeč s pivovarem patřil do katastru obce Hradce. V pivovaře byl sládkem a nájemcem J. Odehnal, který vařil v roce 1928 přes 5000 hl výborného obyčejného piva 12% mimo to ještě piva černého.
Po kruté zimě v zimních měsících zvěř značně utrpěla, je však naděje že tato se opět na dřívější stav rozmnoží. Jsou zde zajíci, koroptve, něco zvěre srnčí, lesních králíků, něco málo tetřívků v revíru Kožlá a Chraňbož. Lišky se poslední dobou rozmohly značnou měrou a ohrožují zvěř užitkovou. Odstřel zvěře byl v jednotlivých revírech v roce 1928: Hradec, 45 zajíců, 3 srnci a asi 40 koroptví, Kožlá: 70 zajíců, 45 koroptví, 2 srnci, 2 tetřevci, Jedlá: 40 zajíců, 2 srnci, 35 koroptví, Bohdaneč: 90 zajíců, 50 koroptví, 3 srnci, Vostojavka: 60 zajíců, 45 koroptví, 3 srnci, Vickovice: 45 zajíců, 20 koroptví, Chraňboži: 80 zajíců, 5 srnců, 45 koroptví, 4 tetřívci, mimo to střelilo se ve všech těchto revírech.
Celková lesní plocha velkostatku obnášela toho roku 4.860 ha a mimo to asi 180 ha pozemků hospodářských většinou to pozemků deputátních.
Normální hmotný etát činil v hlavní a mezitěžbě 24.000 m2. V revíru Bohdanečském nalézá se skelná huť tak zvaná sklárna Tasická, která je v plném provozu a spotřebuje ročně na 5000 prm paliva a vyrábí prvotřídní tak zvané křišťálové sklo.
V roce 1929 byly docíleny na dřevním trhu následující ceny za dříví: palivo: špěpiny I. 70,- kč, štěpiny II. 60,- kč kuláče silné 50,- kč, kuláče slabé 40,- kč pařezí 35,- kč za kulatinu v celých délkách:
V drobném prodeji: trámy přes 40 cm 265,- kč, trámy 35/39 255,- kč, trámy 30/34 – 240,- kč, krovy 20/24 210,- kč, stropnice 15/19 – 195 kč, latě 10/14 – 180,- kč slabší materiál 125 a 145 kč.
V revíru Chraňboži byly ceny tyto o 5 kč na každém sortimentu zvýšeny.
Velkokupci měli zvláštní ceny a to: latě 10/14 – 163 kč stropnice 15/19 – 178,- kč, krovy 20/24 – 193 kč, stěny 25/29 – 208,- kč, trámy 30/34 – 223 kč, trámy 35/39 – 238 kč trámy přes 40 cm – 253,- kč za 1 m3
Vladimír Hořejší,
vrchní lesní rada a ředitel lesů a velkostatku Ledeč – Vrbice
Ve druhé listině popisuje klempíř Max. Steiner svoji živnost a opravu věže:
Ledeč n. S., dne 2./VIII. 1929
Já podepsaný jsem 46 roků stár vážím 114 kg a s mojím dělníkem Rudolfem Novákem jsem hrotnici tuto sám připevňoval. Živnost moji převzal jsem v roce 1910 od svého otce taktéž klempíře. Provozuje moje rodina tuto živnost od roku 1870. Větrná smršť byla příčinou že jsem tento rok měl abnormálně mnoho práce jmenovitě i věže kostelní smetlo.
Mám 4 dítky a jsem 19 roků ženat. V roce 1925 byl jsem operován a bylo mě vyjmutá ledvina přes to mohu veškerou práci vykonávati. Až tyto řádky se budou čísti nebudu asi už více živ a věnujte mi posmrtnou vzpomínku
podpisuji
Max Steiner
Žádné komentáře:
Okomentovat