Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

středa 5. června 2013

Kde se vzal Horymír?

Před několika týdny jsme načali, jak mohlo vzniknout v českém prostředí jméno Šemík. Dnes si zkusíme doplnit příběh o Horymíra.
Tento příběh můžeme číst v různých převyprávěných verzích. V posledních letech se objevují zejména ty pro malé děti. Já osobně jsem se poprvé seznámil s pověstí z Kalouskových "Obrázků". Opožděným vrcholem národního obrození můžeme vidět v loutkového filmu klasika J. Trnky z počátku padesátých let 20. století. Za okupace převyprávěli příběhy pro povznesení ducha I. Olbracht a V. Vančura. Na sklonku 19. století pak pro posílení národní sebevědomí sepisoval Staré pověsti české klasik A. Jirásek a v jeho stínu stručný A. Sedláček. Jirásek po 200 letech vlastně "oprášil" J. F. Beckovského a ten zase zhruba po stejné době navazoval na Hájka, který jako první napsal příběh o Křesomyslu a Horymírovi.
Jak to pábitel Hájek z Libočan mohl celé poskládat dohromady? Jestliže pověst o Bivojovi vymyslel nejspíš zcela, konflikt Křesomysla a Horymíra pravděpodobně zasadil do nějaké tehdy známé pověsti. Možná těch pověstí bylo několik. Proberme postupně pět motivů pověsti a na závěr se vrátíme ke jménu Šemík.
  1. Konflikt mezi šlechtou a králem, mezi horníky a zemědělci.
  2. Dějiště pověsti mezi Vyšehradem a Neumětely.
  3. Duchové pomáhající Horymírovi zavalit doly.
  4. Horymírův skok.
  5. Zázračný kůň.
  6. Jméno koně.

1. Konflikt mezi šlechtou a králem, mezi horníky a zemědělci

Spory mezi dobyvateli nerostných surovin a lidmi hospodařícími v zemědělství se v Čechách i na Moravě táhnou dějinami až do doby Hájkova života. Ten pravděpodobně znal problémy v okolí hornické Příbrami, neboť byl několik roků farářem v Rožmitálu, a snad i vedl účty důlního podniku Zdeňka Lva z Rožmitálu. Jak píše Jaroslav Bílek, v 90. letech 15. století, tedy za Hájkova života, vyvrcholily hornické bouře v Kutné Hoře. O masovém a organizovaném charakteru těchto hornických nepokojů, které později zdramatizoval i J. K. Tyl, mohl tedy vědět i Hájek. Podobné, třebas ne tak krvavé, bouře vypukly o necelých 20 let později v dalších českých a slovenských báňských městech, např. v Jáchymově, Horním Slavkově, Báňské Štiavnici a jinde. Konflikty byli i mezi vlastníky půdy, na které se nacházely zlato či stříbronosné rudy. V 16. století to bylo patrné i mezi Číhoští, Kynicí a Vrbicí. Hranice se tu posouvala podle toho, kdo tu tehdy doloval na Horách, které se zprvu jmenovaly Knínické, později Vrbické.
A ještě jedné věci byl Hájek svědkem. Jednalo se o jev, kterému se říká pauperizace, tedy postupné chudnutí nižší šlechty. Příkladem, který mohl Hájka inspirovat, byl osud Dalibora z Kozojed. Tento příběh se později vlastně také stal pověstí.

Hájkova kronika - titulní list
2. Dějiště pověsti mezi Vyšehradem a Neumětely

Až v 15. století se ujal mýtus Vyšehradu, coby knížecího sídla v knížecích dobách (Pulkava). Hájek, jak už bylo psáno, působil několik roků před napsáním Kroniky české na Příbramsku a Neumětely se nacházejí v této oblasti. Hájek znal tamní důlní podnikání. Byl na začátku 16. století v Rožmitálu pod Třemšínem farářem. 

3. Duchové pomáhající Horymírovi zavalit doly

Ze 16. století jsou doklady o tom, že je v našem hornickém prostředí znám tzv. důlní duch (perkeist, perkmon - parmoník). Podle Karbusického je motiv "nočních duchů" vlastně motivem permoníka. Kromě hornického prostředí mohly zde Hájka také inspirovat dietrichovské hrdinské eposy s elfy a trpaslíky.

4. Horymírův skok

Zdrojem tohoto motivu mohl být skok Tristana do jezera nebo řeky. Ten pak přeplave na druhý břeh. Tam na něj čeká připraven kůň. Hájek mohl motiv znát z německé i z české verze. Německý minnesänger Heinrich von Freiberg dokončoval kolem roku 1290 dílo v Čechach  na dvoře Václava II., který se také pokoušel psát básně. Mecenášem Heinrichova rytířského eposu o Tristanu a Isoldě byl nám známý Rajmund z Lichtenburka

5. Zázračný kůň

Jan Zrzavý - Veles
V době Hájkova života existovala na severu Rakouska pověst o zázračném koni, který skočil ze skály a zachránil rytíře. Vypráví se v ní o hradu, který prý stával na skále. "Jistý rytíř, obklopený přesilou nepřátel, zavázal svému koni oči a oba se vrhli ze skály".
Skalní masiv, ze kterého kůň údajně skočil, je vidět ze silnice, jede-li se od Kremže směrem na Gars.
Motiv bájného koně lze hledat už v předkřesťanské době. Například se Svantovítem, bohem pobaltských Slovanů, byl spojen posvátný bílý kůň. Počínaje KosmouJiráskem konče, je zmiňován Libušin kůň. V těchto mýtech však zůstávají koně většinou beze jména.

6. Jméno koně

O tom jsme již psali dříve. Zde ještě uvedu zdroje, ze kterých jsem vycházel i opisoval.

Žádné komentáře:

Okomentovat