Prázdninové perličky

Zajímavým a skrytým pozůstatkem na dobu minulou jsou smrdovské sejpy. Co jsou to sejpy? Je to pozůstatek po rýžování metalických rud.
Vraťme se v toku času do středověku, možná ještě dál. Na dně vodních toků se ukládaly částečky kovů. Lidé, kteří hledali vzácné kovy, začali průzkumem. Prospektoři putovali proti proudu s rýžovací miskou a sledovali, zda na jejím dně zůstane drobný kousek zlata. Sledovali, zda zlatinek proti proudu přibývalo a pečlivě zaznamenávali místo, kde se zlato přestalo objevovat. Podle toho pak našli místo, kde se zlato do potoka dostává a v okolí hledali sondami v zemi zlatou žílu. Zde, nedaleko Sázavky, zůstalo patrně jen u rýžování. Za pomoci rýžovací pánve rýžovníci oddělovali drobné kousky zlata, popřípadě kasiteritu nebo jiných rudných minerálů. Výhoz zbytků zeminy se vršil nedaleko břehů a vytvářel vyvýšená místa, tzv. sejpy.
Stáří zdejších, smrdovských cínovcových sejpů nelze blíže určit. Mohlo to být kdykoli v období 13. až 16. století. Není vyloučeno vršení sejp i v dřívější době. Napovědět může např. nález zlomků keramiky, který by pomohl určit dobu těžební aktivity.

Mapka oblasti ze zdroje 1)

Když vyrazíme ze Sázavky (dříve Smrdova) severozápadním směrem po cestě na Lubno, budeme křížit pod Zádušním rybníkem bezejmenný potok. Je necelé 2 km dlouhý a vlévá se do říčky Sázavky z levé strany (jihu) blízko ústí potoka Radinovka. Podél dolní části toku bezejmenného potoka se nachází asi 500 m dlouhé pásmo sejpů po rýžování kasiteritu, popřípadě i zlata. Nejvýraznější a nejlépe zachované rýžovnické kopečky leží v horní části pásma. V místech, kde potok vtéká do lesa Občiny. Sejpy zde dosahují výšky až 1,5m.

Prohlubně ve spodní části
(více fotografií)

Ve spodní části pásma, pod brodem lesní cesty, jsou pozůstatky po rýžování méně patrné, zato jsou plošně rozsáhlejší a jsou zde také patrné stopy po účelovém překládání koryta potoka. Jsou zde také jakési jámy, které mohou souviset s těžební činností. Dnes se v těchto prohlubních vytvářejí po vydatných deštích tůňky. Odborníci [zdroj 1)] odebrali dva šlichové vzorky sedimentu, a to jednak na horním toku v lese Jedlina (bod "a" na mapce) a jednak na dolním toku v lese Občiny (bod "b").

Sejpy v horní části lesa Občiny

Jste-li příznivci geocachingu [zdroje 2) a 3)], můžete zkusit hledat štěstí skryté v lese. Terénní nerovnosti se nachází i podél dalšího potoka, který protéká stejným lesem západne od prvního potoka. Podobně i na horním toku "rýžovnického" potoka v lese Jedlina nad Zádušním rybníkem se nacházejí ještě o něco méně výrazné terénní nerovnosti.

Vzrostlé stromy maskují bývalou
činnost lidí

Není bez zajímavosti, že v roce 1964 bylo objeveno pásmo starých odvalů nedaleko Ovesné Lhoty. Staré důlní práce sledovaly křemennou žílu s kasiteritem a dalšími rudnými minerály. Na nedalekém Žebrákovském potoce je pásmo starých pozůstatků po rýžování cínové rudy. Tam někde se také koncem 18. století několik let zkoušelo těžit stříbro.

Na závěr zmiňme ještě jednu zajímavost od "rýžovnického" potoka. Pri vstupu do lesa Občiny je kámen se šterbinami pro klíny na štěpení kamene. V jedné ze šterbin byl asi zapomenut ocelový klín.

Zdroje:

1) Velebil D., Dryák K. (2003): Sejpy po těžbě kasiteritu a zlata u obce Sázavka (dříve Smrdov), vsv. od Ledče nad Sázavou. Bull. mineral. - petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 11, 199–201.
2) Smrdovské sejpy na Geocaching.com.
3) Video na Stream.cz.