Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

sobota 3. května 2014

Na skok na Žižkov

Hurtigův plán z roku 1891
Červená čára - trasa koněspřežné tramvaje
Téměr dvacet let po Janu Šemíkovi přichází v roce 1901 na pražský Žižkov Karel Šemík. Že se ti dva znali, je pravděpodobné, i když přímí příbuzní to nebyli. Karel se narodil před 27 roky v Ovesné Lhotě č. 35 jako třetí z více jak deseti dětí Josefa (*1841 +1911). Žije v podnájmu v Dalimilově ulici č. 359. O 110 let později se v tom domě bude nacházet hotel. Karel se živí jako řezník a uzenář. Poznává Marii Beránkovou. Na počátku roku 1902 se koná svatba. Rychle rostoucí Žižkov ještě nemá v tu dobu kostel. Fara a kaple stála kousek od jejich bydliště ve Štítného ulici. V budově byl původně hostinec U rytíře Dalimila, později kaple s farou. Dnes je zde Žižkovské divadlo.
Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910 (1920), zdroj: AHMP
Několik měsíců po oddavkách se koncem roku 1902 novomanželé stěhují do Holešovic. O čtyři roky později se Marii narodil syn Vojtěch, který však po několika týdnech umírá. Z policejních přihlášek jsou patrná čísla popisná domů v Holešovicích (č. 457, č. 468, č. 366), kde manželé Šemíkovi postupně bydleli. Narodili se jim dva chlapci (Oldřich, Rudolf) a dvě děvčata (Blažena, Jarmila). Z řezníka a uzenáře se stává obchodník. V Národních listech je v prosinci 1912 následující zprávička:
Karel Šemík z Ovesné Lhoty usnul včera v jednom hostinci v Petrské čtvrti a když se probudil, s úžasem shledal, že mu bvly odcizeny remontérky s řetízkem v ceně 150 korun.
Olšanské hřbitovy

Karel umírá v roce 1954 a život syna Oldřicha končí předčasně o rok později. Dcera Jarmila se vdala za Františka Fialu. Hrob Karla a Marie nalezneme na Olšanech. Oldřich s Marií mají hrob na smíchovském hřbitově Malvazinky. Jejich jména jsou ale i na Olšanském hřbitově společně s další generací Šemíků.
Hrob mladšího Oldřichova bratra, Rudolfa, jsem při pátrání na Olšanských hřbitovech dlouho nemohl najít. Až když mi dobré duše ze správy Olšanských hřbitovů poradily a věnovaly mapku, objevil jsem místo s nenápadným náhrobkem. Že Rudolf zemřel v květnu 1977 (pravděpodobně 21.) lze jen vytušit. Na stejném místě je Josefa Eigelová (+1978) a rodina Domažlická.
Rudolf Šemík (*1915 +1977)
Potomci Oldřicha Šemíka určitě žijí. Na našem prvním setkání v Číhošti si někoho z nich vybavuji. Přijedou i na Lipnici? Zda má potomky i Rudolf, to netuším.

Vraťme se ještě zpět do léta roku 1901, kdy přišel Karel Šemík z Ovesné Lhoty do Prahy. Na Žižkově končil po necelých 20 letech provoz koňky. Na podzim tam již Husovou (dnes Husitská) a Prokopovou ulicí zajížděla elektrická tramvaj. Na hezkých srovnávacích fotografiích Václava Víška vidíme, jak to na Žižkově vypadalo na začátku minulého a tohoto století.
Pohled Prokopovou ulicí směrem dolů.
Socha Jana Žižky byla odhalena až v roce 1950.

Žádné komentáře:

Okomentovat