Propletenec na Lacinově mlýně

Mezi Ovesnou Lhotou a Sázavkou, v údolí říčky stejného jména, blízko železniční zastávky, stojí mlýn. Byl kdysi postaven nedaleko Smrdova, jak se původně obec Sázavka jmenovala, ale patří do katastru Ovesné Lhoty.

Ovesná Lhota 24 - Rymešův mlýn

Místo se již od doby Berní ruly jmenuje Lacinův mlýn. Od konce 18. století má číslo popisné 24. V 90. letech tu byl mlynářem Mikuláš Křivánek. Na přelomu 18. a 19. století lze nalézt na č. 24 Tomáše Havrdu. Ten není zapisován jako mlynář, ale jako štampíř. Následuje v nultých letech 19. století František Petr, původem z Habrů, kde mlynařil jeho otec Josef. Od roku 1819 tam jako mlynáři působili Václav Jelínek a Jan Navrátil, jak lze dovodit z matričních knih z 20. let 19. století.

Ze smlouvy z roku 1819 je patrné, že v květnu toho roku se stal nájemcem Lacinova mlýna Josef Pipek a to včetně dostupných polí a pastvin. To, že se na kontraktu objevilo číslo 27, i když mlýn měl a dodnes má čp. 24, považuji za chybičku písaře, který zapisoval smlouvu do pozemkové knihy.

V roce 1822 se v Dolních Dlužinách na č. 12 konala svatba. Šafář Václav Jelínek si bere za ženu Annu, dceru sedláka a rychtáře Josefa Pipka. V následujících letech se příjmení Václava Jelínka objeví na Lacinově mlýně. Kdo v této době měl mlýn v nájmu? Stále Josef Pipek, který je uveden i ve Stabilním katastru (1838).

Na podzim 1837 se oženil František (*1815), syn Josefa Pipka. Manželka Kateřina, rodem Hůrská ze Smrdova, Koncem roku 1840 Kateřina umírá. Mladý vdovec František Pipek je už tehdy uváděn jako mlynář v Ovesné Lhotě č. 24. Nevím, kdy se přesně ujal mlynářského řemesla. Patrně po sňatku s Kateřinou. Když v prosinci 1840 zemřela tři dny po porodu dcera Marie a den poté i její matka, zůstal František vdovcem, a to až do roku 1856.

V Dolních Dlužinách se rok před smrtí Kateřiny rodem Hůrské konala svatba Františkova bratra Josefa Pipka (*1820) s Kateřinou Šemíkovou (*1820). Svědkem jim byl Josef Hůrský ze Smrdova č. 35. Pipkovi a Šemíkovi měli od té doby k sobě blízko, jak si ukážeme i v dalším textu.

Lacinův mlýn, dnes Rymešův

V roce 1841 umírá otec Anny, Josefa a Františka, sedlák a dlouholetý rychtář z Dolních Dlužin, Josef Pipek. Už je to více jak 20 let, co zakoupil Lacinův mlýn. Odpovědnost za hospodaření přebírá plně syn František. Po roce 1848 jsou nemovitosti z dědičného nájmu za určitých podmínek předávány do osobního vlastnictví. František se stává majitelem mlýna. Ač vdovec, je otcem dětí Anny Hůrské, sestry zemřelé Kateřiny. Při narození dcer Marie (*1843), Kateřiny (*1845 †1846), Josefy (*1847) později Radilové, Františky (*1850), Kateřiny (*1851) později Blažkové a Anastasie (*1854) později Šemíkové je zapsán do matriky jako nemanželský otec. K legitimizaci všech dcer došlo až se svatbou, která se po udělení dispensu odehrála 25. listopadu 1856. Žádost o dispens, tedy výjimka, se vyřizovala dlouho. Minimálně půl druihého roku. Rodné listy první i druhé manželky Františka byly poslány k dispensaci v květnu 1855. A proč dispens?

František Pipek & Anna Hůrská

Kateřina a Anna Hůrské byly sestry. Prvním sňatkem se František Pipek s Hůrskými sešvagřil. Smrtí Kateřiny švagrovství nezaniklo. A to bylo překážkou manželství s Annou. Tuto překážku překonali po 16 letech a po narození šesti dcer.

Po necelých dvou letech od svatby Anna přivedla na svět manželskou dceru Annu (*1858 †1951). Tato Anna se provdala za šafáře a hajného Václava Tichého. Žila u Kolína - ve Kbelu a v Ratboři. Její dcera Marie byla vnučkou Anny Pipkové z Lacinova mlýna a pravnučkou Josefa Pipka z Dolních Dlužin. Manželem Marie se stal vzdálený příbuzný František Šemík, jehož dědou byl Josef Šemík z Ovesné Lhoty a pradědou - Josef Pipek z Dolních Dlužin. Kdyby někdo vytvářel genealogický vývod, stal by se svědkem tzv. ztráty předků. Marie a František byli sestříně a bratříně.

Vraťme se ale na Lacinův mlýn. František a Anna Pipkovi se po dceři Antonii (*1860) dočkali prvního syna. Dostal jméno František Antonín (*1862).

Roky plynuly. Dcery Františka Pipka dospívaly. Josefa opustila rodné hnízdo 25. května 1869. Šla do Chlumu za Tomášem Radilem. Anastasie přivedla naopak do Lacinova mlýna Františka Šemíka ze Smrdova. Ten byl mlynářem mezi roky 1872 a 1887. Potom ještě asi několik let působí ve mlýně František Pipek mladší. Do doby, kdy přicházejí Rymešovi. To už je jiná kapitola historie mlýna, který se dříve jmenoval Lacinův a dnes Rymešův.

František Pipek starší, jeho manželky a děti:

24.10.1837 svatba Františka Pipka a Kateřiny Hůrské ve Smrdově 35

15.12.1840 Marie Pipková zemřela po porodu +18.12.1940, matka Kateřina +19.12.1940

20.10.1843 Marie Pipková (Svobodová, Keklová)

21.04.1845 Kateřina Pipková  +27.7.1946

05.02.1847 Josefa Pipková (Radilová)

25.02.1850 Františka Pipková (vdaná za Jana Pipka z Druhanova)

17.11.1851 Kateřina Pipková (Blažková)

22.04.1854 Anastasie Pipková (Šemíková)

25.11.1856 svatba Františka Pipka a Anny Hůrské v Oves. Lhotě 24

05.07.1858 Anna Pipková (Tichá) +4.1.1951 v Ratboři

24.07.1860 Antonie Pipková (Horelová)

05.01.1862 František (Antonín) Pipek (oženil se s Marií Šemíkovou ze Smrdova 17)

20.12.1863 Jan Pipek +14.3.1866

17.01.1866 Karel Pipek

14.04.1868 Julie Pipková

??.??.???? Josef Pipek? z Kamenné Lhoty