Jak se naše příjmení šířilo za humna

Rodokmen na semikovi.unas.cz je rozsáhlá genealogická databáze (přes 970 evidovaných osob, cca 11 generací zaznamenaných zhruba od roku 1600 dodnes) postavená na matrikách farností v okolí Havlíčkova Brodu. Z hierarchického seznamu lze docela pěkně vyčíst, jak se příjmení šířilo v prostoru i čase.

Kořen rodu: Smrdov

Nejstarší předpokládaný předek je Jan Šemík (*kolem 1600) s manželkou Rozynou. Už jejich děti a vnoučata (Adam *~1630, Jan *1646, Tobiáš *1639, Pavel *~1652 aj.) jsou pevně svázány s vesnicí Smrdov – dnes obce Sázavka u Světlé nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Smrdov je po celé 17. a velkou část 18. století naprosto dominantním rodištěm – naprostá většina záznamů z generací "dětí", "vnoučat" a "pravnoučat" hlavní osoby uvádí právě tuto obec.

1. vlna šíření – nejbližší vesnice Havlíčkobrodska (18. století)

Už v generaci vnoučat a pravnoučat (přelom 17./18. stol.) se objevují první odnože do sousedních vsí, typicky v souvislosti se sňatky a hospodařením na gruntech:

• Vrbice / Hory Vrbické (Jakub *1689, Vít *1707, Matěj *1724, Josef *1722...)
• Bačkov
• Leština (u Světlé)
• Ovesná Lhota
• Dolní Dlužiny
• Zboží (dnes místní část Habrů)
• Vlkanov, Chřášťany, Lhota u Vlkanče

Jde stále o obce ležící v těsném okolí Smrdova (řádově kilometry), takže v 18. století se rod šíří prakticky jen "za humna" – typický obraz venkovské endogamie v rámci jedné farnosti/panství.

2. vlna – regionální městečka Havlíčkobrodska a Kutnohorska (19. století)

Od přelomu 18./19. století a hlavně v generacích -4 až -6 (zhruba 1800–1880) se vedle stále silně obsazeného Smrdova, Ovesné Lhoty a Bačkova objevují i větší střediska:

• Světlá nad Sázavou – od Antonína Šemíka (*1811) se stává druhým významným centrem rodu (desítky záznamů)
• Kutná Hora, Sedlec u Kutné Hory, Kaňk – další shluk od pol. 19. stol.
• Habry, Kámen, Číhošť, Chrtníč, Rybníček, Starý Kolín

Tady jde už o klasický pohyb za prací a sňatky do o něco větších lokalit v témže kraji – rod se rozlévá po celém Havlíčkobrodsku a přilehlém Kutnohorsku.

3. vlna – Praha a Vídeň (konec 19. – počátek 20. století)

V generacích -6 až -8 (cca 1870–1930) se objevuje typický obraz vnitřní migrace za prací do velkoměst monarchie:

• Praha (Praha-Záběhlice, Praha-Kobylisy...) – řada svateb a úmrtí
• Vídeň – několik rodin (např. potomci Josefa Šemíka *1876 Světlá n. S., zemřel 1921 Vídeň) tam žilo jako dělníci/služebnictvo, jak bylo pro Čechy v habsburské Vídni běžné

4. vlna – emigrace do USA

Od 80. let 19. století se objevuje výrazná emigrační větev – příjmení se v Americe zjednodušuje na Semik:

• Omaha, Nebraska
• Chicago, Illinois
• Ithaca a Albany, New York
• menší výskyty v Iowě, Michiganu, Floridě, Oklahomě

Tato větev vychází většinou z Ovesné Lhoty a Smrdova a je typickou ukázkou masové české emigrace přelomu 19./20. století.

5. vlna – rozptyl po celém Česku (20. – 21. století)

V nejmladších generacích (-8 až -11, tedy zhruba od 2. poloviny 20. století) se rodina dál rozprchává po celé republice – objevují se Brno, Ústí nad Labem, Plzeň, Rokycany, Louny, Most, Podbořany, Železný Brod, Pardubice, ale i Žilina a Brno na Slovensku/Moravě. Jde už o typický poválečný a moderní pohyb za studiem, prací a bydlením, kdy vazba na konkrétní kraj mizí.

---

Shrnutí trajektorie: Smrdov (zakladatelská ves, 17. stol.) → sousední vsi Havlíčkobrodska – Vrbice, Bačkov, Leština, Ovesná Lhota (18. stol.) → regionální města – Světlá nad Sázavou, Kutná Hora (19. stol.) → velkoměsta monarchie – Praha, Vídeň (konec 19. stol.) → zámoří – USA (přelom 19./20. stol.) → celá ČR/středoevropský prostor (20.–21. stol.).

U řady osob chybí místo narození nebo je nejisté (otazníky u dat/míst), takže text je spíš dobrou ilustrací trendu než zcela úplnou statistikou.

Text byl vytvořen pomocí claude.ai (model Sonnet 5) a zkontrolován člověkem.
Zadání (prompt) pro AI: Na webu semikovi.unas.cz je k dispozici rodokmen rodu Šemíků. Zmapuj ho a popiš, jak se postupně příjmení Šemík, Šemíková šířilo z oblasti Havlíčkobrodska.