Genetická genealogie

Rád testuji nové věci. Google přišel před několika dny s novým generátorem obrázků Nano Banana. Zadal jsem následující výzvu: Erb oboru, který se jmenuje genetická genealogie.

Generováno AI

Ještě před grafickým sestavením erbu, mi AI vygenerovala slovní popis návrhu. Do výsledku jsem zasáhl minimálně.

---

Tohle je fascinující zadání. Genetická genealogie je moderní, hybridní disciplína, která spojuje prastarou touhu poznat své předky (historie, archivnictví) s nejmodernějšími biologickými poznatky (genetika, analýza DNA).

Erb pro tento obor musí tuto dualitu odrážet – musí působit tradičně heraldicky, ale zároveň obsahovat jasné moderní vědecké symboly.

Zde je návrh erbu pro genetickou genealogii, včetně jeho popisu (blasonování) a vysvětlení symboliky.

---

Návrh erbu: "Spojení krve a vědy"

Tento návrh se snaží o elegantní integraci dvou hlavních prvků: Stromu života (tradiční genealogie) a Šroubovice DNA (genetika).

I. Blason (Heraldický popis)

Štít: Modrý štít, ve kterém vyrůstá ze zlatých kořenů stylizovaný dub. Jeho kmen a hlavní větve nejsou tvořeny dřevem, nýbrž propletenou stříbrnou a zlatou dvojitou šroubovicí DNA. Tato šroubovice se v horní části rozvětvuje do koruny tvořené zelenými dubovými listy, mezi nimiž září stříbrné hvězdy (reprezentující předky nebo haploskupiny). U paty kmene, mezi kořeny, leží otevřená stará kniha (kodex) se stříbrnými sponami.

Klenot (nad přilbou): Na kolčí přilbě s modro-zlatou točenicí a modro-zlatými přikrývadly stojí stříbrná ruka (předloktí), držící zlatou lupu, skrze kterou je vidět stylizovaný modrý chromozom ve tvaru písmene X.

Heslo (pod štítem): Na stříbrné stuze černým písmem: SCIENTIA RADICES REVELAT (Věda odhaluje kořeny).

---

II. Vizuální rozbor a symbolika

Zde je podrobné vysvětlení, proč byly zvoleny jednotlivé prvky a barvy (tinktury):

1. Barvy (Tinktury):

• Modrá (Azure): Hlavní barva štítu. V heraldice symbolizuje pravdu, loajalitu a stálost. Zde představuje hluboký čas, "oceán času", do kterého se genetická genealogie noří, a také vědeckou objektivitu.

• Zlatá (Or): Symbolizuje vznešenost, moudrost a úctu k minulosti. Je to barva starých pergamenů, pokladů předků a "zlaté linie" rodu.

• Stříbrná (Argent): Symbolizuje čistotu, jasnost a pravdu odhalenou vědou. Je to barva "laboratoře" a jasných dat, která prosvětlují temnotu historie.

• Zelená (Vert): Barva života, růstu a naděje. Reprezentuje živé potomky a kontinuitu rodu.

2. Figury na štítě:

• Strom / Dub: Klasický, nejznámější symbol genealogie – "rodokmen". Dub specificky symbolizuje sílu, odolnost a dlouhověkost rodových linií.

• Kmen jako DNA šroubovice: Toto je klíčový prvek erbu ("spojení"). Ukazuje, že samotná podstata rodokmenu, to, co ho drží pohromadě napříč staletími, není jen inkoust na papíře, ale biologická dědičnost – DNA. Propletení zlaté a stříbrné barvy ve šroubovici symbolizuje spojení otcovské a mateřské linie.

• Kořeny a Kniha: Kořeny jsou základem všeho. Otevřená stará kniha (matrika, kronika) mezi nimi symbolizuje tradiční archivní genealogii. Kořeny DNA stromu tuto knihu "objímají", což značí, že genetika nestojí proti tradičnímu bádání, ale vyrůstá z něj a doplňuje ho.

• Hvězdy v koruně: Představují jednotlivé identifikované předky nebo specifické genetické markery (SNP), které září v temnotě minulosti.

3. Klenot (Crest):

Klenot je "korunou" celého díla a často vyjadřuje akci nebo hlavní nástroj.

• Ruka s lupou: Ruka symbolizuje lidskou činnost, bádání. Lupa je univerzálním symbolem hledání detailů a odhalování skrytého.

• Chromozom X: Pohled přes lupu na chromozom (základní jednotku genetické dědičnosti) jasně definuje vědeckou metodu oboru. X byl zvolen jako univerzální symbol, ale mohl by být doplněn i menším Y pro úplnost (nebo použit stylizovaný pár XY).

4. Heslo (Motto):

• SCIENTIA RADICES REVELAT: Latinské heslo dodává erbu vážnost. Překlad "Věda odhaluje kořeny" přesně a stručně shrnuje poslání genetické genealogie – využití vědeckých metod k nalezení vlastního původu.

Následuje moje krátká reakce. Ten popis je výborný. Použijme stylizovaný pár XY.

A výsledek? Ten vidíte na začátku tohoto článku.

Vývoj testování Y-DNA

Ještě tu mám jeden rest z doby před dvěma roky. Psal jsem tehdy panu Vladimírovi.

...pan Kotačka mi na Vás dal kontakt, neboť jste si v minulosti nechal dělat v rámci projektu "Genetika a příjmení" DNA test. Hrubý odhad naznačuje R-Y874, byť má jen 21,14 % pravděpodobnost. Neuvažoval jste o nějakém podrobnějším testu?

Vladimír tehdy měl základní atDNA test FamilyTreeDNA, který se dnes jmenuje Family Finder.

Projekt Genetika a příjmení testuje STR markery na yDNA. Jednalo se tedy pouze o mužskou linii našich předků. Výsledky se dají umístit do české databáze Genebáze.

NEVGEN Y-DNA Haplogroup Predictor

Když si vložíme hodnoty STR markerů na stránkách NEVGEN prediktoru, pro R1a se dobereme k následujícímu výsledku: Z93>Z94>Z2123>Y934>Y874. Pravděpodobnost se během několika let zvýšila na 35,04 % (Predictor Model -  Subclades of R1a).

Můžete si sami vyzkoušet. Vyberte do bloku následující řadu čísel a vložte je na stránce NEVGEN do do pole, ve kterém je výzva "Enter your results as follows".

13,25,16,10,12-14,0,0,11,13,11,30,16,0,0,0,0,14,20,0,0,0,11,0,17,0,19,20,0,0,11,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,24,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,12,0,0,0,13,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,23,0,10,0,0,0,0,0

Pro porovnání můžete vyzkoušet mých 17 STR markerů, které jsem získat z projektu Genetika a příjmení před více jak deseti lety. Odhad Y874 je podobný jako u vzorku Vladimíra (30.38 %). Pravděpodobnost blížící se jistotě je M198 (Predictor Model -  General Level).

13,24,15,10,11-14,0,0,10,13,11,31,16,0-0,0,0,0,14,19,0,0-0-0-0,0,13,0-0,16,0,0,0,0-0,0,11,0,0,0-0,0,0,0,0,0,0,0,0-0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,0,23

V roce 2019 jsem si nechal udělat test BIG-Y, jehož součástí bylo i určení 111 STR markerů. Když přeneseme níže uvedenou číselnou řadu do prediktoru NEVGEN, vidíme, že Y874 je již potvrzenou haploskupinou.

13,24,15,10,11-14,12,12,10,13,11,31,16,9-10,11,11,24,14,19,32,12-15-15-16,11,13,19-23,16,16,17,19,34-34,12,11,11,8,17-17,8,12,10,8,11,11,12,22-22,15,10,12,12,13,8,13,25,21,13,12,11,14,11,11,12,13,32,14,9,15,11,26,25,19,12,14,12,12,10,9,12,11,10,11,11,30,12,14,24,13,9,12,21,15,19,11,22,16,12,15,24,12,23,19,10,15,17,9,11,11

Pojďme do současnosti. Když jsem narazil na dva roky starou komunikaci s panem Vladimírem, napsal jsme mu dotaz.

NEVGEN Y-DNA Haplogroup Predictor

...prohlížím si staré e-maily a nedá mi to, abych vám napsal. FamilyTreeDNA u starších testů Family Finder začala zákazníkům ukazovat orientační haploskupinu Y-DNA. Pokud se můžete přihlásit do svého profilu, jakou haploskupinu vám FTDNA určilo?

A rychlá odpověď.

...děkuji za Vaši informaci. Moje haploskupina je R-L1029.

Hypotéza o odhadované haploskupině založená na 23 STR markerech se ukázala nepřesnou. Naší společnou haploskupinou je R-M198, tj. společný předek v mužské linii před zhruba 8500 roky. Čím méně STR markerů máme k dispozici, tím je odhad haploskupiny méně přesný. Úplně jiná liga je vyhodnocení změn na SNP markerech.

Říhovi z Lučice

Před dvěma roky jsem v období Dušiček v závěru jednoho příspěvku sliboval, že se zmíním o dalších zprávách, které mi tehdy dorazily počátkem listopadu. Události dalších dnů a moje zapomnětlivost způsobily, že jsem se k tomu nedostal.

Notifikační e-mail MyHeritage

2. listopadu 2023 jsem oslovil shodu v rodokmenu, na kterou mě upozornila webová služba MyHeritage, kde mám zveřejněn svůj vývod. I když jsem neměl placenou verzi, upozornění na shody jsem čas od času dostával. Dnes už tyto notifikace u neplacené verze MyHeritage posílány nejsou.

Po krátké komunikaci s Alenou jsme zjistili, že máme skutečně společné předky a jsme příbuzní přes 5. koleno. Těmi předky byli Jiří Myslivec z Olešné a jeho manželka Anna Říhová z Lučice. U Jiřího a Anny Myslivcových jsem si na základě této shody doplnil datum svatby a upřesnil narození. To byla klasická genealogie.

Po dvou letech jsem se podíval na nové shody DNA a vidím, že můj strýc Jiří Šemík má na 16. chromozómu sice ne velkou, ale zajímavou shodu 12,4 cM.

Shody atDNA na MyHeritage

Potenciální shoda Julie na mou kontaktní zprávu nereaguje, ale má dostupný rodokmen, ze kterého lze vyčíst, že tam má Jana Říhu z Lučice 25. To je stejná adresa jako v případě Anny Říhové. Přihořívá.

Nahlédneme do matrik, abychom se pokusili Jiřího vývod protnout s vývodem Julie.

27.12.1822 nar. Jan Říha, Lučice 25, syn Tomáše a Magdalény Tvrdé?

17.12.1794 nar. Tomáš Říha, Lučice 25, syn Václava a Magdalény Taubrové

16.7.1797 nar. Anna Říhová, Lučice 25, dcera Václava a Magdalény Taubrové

Shoda 12,4 cM na 16. chromozomu

A jsme doma. Anna s Tomášem byli sourozenci. Jejich rodiče jsou společnými předky Julie a mého strýce Jiřího. Julie je vnučkou bratrance Jiřího přes 5. koleno. Strýcův vztah 5C2R ještě zachoval na 16. chromozomu společný segment. Já jako 6C1R shodu nemám.

Jak je vidět autozomální genetické (atDNA) testy nám umožňují vidět shody do úrovně 4 generací poměrně spolehlivě. Dál, tedy do 5. až 8. generace už nejsou shody v některých případech našich rodokmenových vývodů patrné. To je genetická genealogie.

Jak je vidět, samotná genetika nám bratrance a sestřenice sama nenajde. Musel jsem do matrik a při této příležitosti jsem se u Říhových v Lučici posunul o generaci dál. Navíc jsem si opravil datum narození Anny Říhové. Původní datum 1.1.1794 bylo chybné. To se narodila mladší sestra Anny, která však zemřela po dvou týdnech na psotník.

S přispěním klasické genealogie a s přispěním kontaktu uvedeného u nalezené shody je pátrání po předcích zajímavější a veselejší. Bohužel v tomto případě kontaktní osoba u shody na MyHeritage nereagovala. Možná se časem ozve.

Dušičkový den

Společné kořeny

A je to tam. V průběhu září se začal zobrazovat v genetickém stromu FTDNA nový člen. Všichni muži, kteří se dnes jmenují Myškové nebo Šemíkové mají, jak je vidět na obrázku, bezejmenného předka. Přiznávám – trochu přeháním. Zejména se to týká Myšků. Jejich příjmení, na rozdíl od Šemíků, je poměrně časté a nebude mít jen jedno hnízdo.

Family Tree DNA

Jejich společný předek možná nějaké jméno měl, ale určitě to nevíme. Žil totiž někdy ve středověku. Říkejme mu třeba – Semiška. Jiří zároveň ustanovil haploskupinu Myšků. K otázce „kde a kdy“ žil náš nejbližší společný mužský předek. Teorie, kterou jsem popsal před rokem se potvrzuje i geneticky.

Tehdy jsem napsal. V době na přelomu starověku a středověku bychom mohli tohoto předka nalézt někde v oblasti Panonské pánve. Po roce bych teorii výrazně neměnil a dnes to trochu rozvedu.

Když porovnáme odhady, kdy žil Semiška, jsou různé na FTDNA a na yfull. První společnost, tedy FTDNA, uvádí 9. století a yfull 13. století. V obou  případech jsou to odhady na základě statistických výpočtů a grafu, který ukazuje nejpravděpodobnější dobu, kdy se společný předek narodil.

Kdo pomůže s otazníkem? (více zde)

Dovolím si vyslovit hypotézu, že Semiška žil někde na území koridoru v severní části Panonské pánve. Kdyby žil v době raného středověku, odhaduji, že se mohl na konci prvního milénia nacházel na území mezi Dunajem a Tisou. S časovým posunem jeho života k vrcholnému středověku je více pravděpodobné, že už žil na česko-moravském pomezí. K tomuto tvrzení přispívá i skutečnost, že oba rody žili v polovině 17. století nedaleko od sebe na Českomoravské vysočině. A odkud přišli předci Semišky? To jsem zkusil nastínit v příspěvku o stepní dálnici.

Haplostrom Y-DNA  (více na stránkách Genetická genealogie)

Daleké cesty

Dostala se mi do rukou zajímavá knížka o Aloisovi Karešovi (1822–1885) - vlastenci, mecenášovi a vystěhovaleckému agentovi, díky němuž se za oceán úspěšně dostalo velké množství Čechů.

Velká migrační vlna z Rakouska-Uherska začala po skončení Americké občanské a Prusko-rakouské války. Lidé se dostávali do Ameriky zejména přes Hamburk a Brémy, obvykle vlakem z Prahy s přestupem v Lipsku do přístavu na severu a pak lodí do New Yorku, Baltimoru, Texasu. 

Vybírám z knihy dvě zajímavé vzpomínky na cestu z Evropy do Ameriky. V prvním případě přímého účastníka a ve druhém syna rodičů, kteří za ním na stará kolena cestovali.

Jurka Antonín (novinář a učitel) z Kralovic, okr. Plzeň-sever, využívá v roce 1865 služeb Antonína Kareše.

Jeho recenze v krajanském tisku po téměř 50 letech: „13. prosince 1865 odpoledne ve 2 hodiny byl jsem již plnoplatný vystěhovalec u pana Aloise Kareše v Shepards [správně Schaper] Hotelu hostem. Otec byl v Kralovicku Karešovým jednatelem. Proto ta pocta. Pomněl jsem se ještě jednou po pansku při laskavé péči páně Karešově, shlédl jsem všechny pamětihodnosti Brém... a 15. jsem v Bremerhaven sedal na loď "Hermann". Bída započala. Ač mne pan Kareš zaopatřil vším, co pro mezipalubníka tenkráte bylo zapotřebí, a sice tím nejlepším: dvěma vlněnými dekami, hebounkým polštáříkem, slušným nádobím, přec jsem na lodi přišel o všechno. Někdo chytřejší si to přívlastnil. Neměl jsem do své koji nic než svou tašku a své housle. Pěkná vyhlídka na cestu do neznáma. Pan Kareš mi vyhledal koji uprostřed lodě, zrovna u schůdků na palubu.“

Kovář František s manželkou z Borové, Budeč, okr. Jindřichův Hradec, rok 1878.

Recenze syna Františka Kováře: „Právě mně přijeli rodiče z Čech prostřednictvím p. p. Karesch & Stotzký v Bremen. Ač jsou staří již kolem 70 roků, přece si cestou ani neposteskli. Cesta přes oceán trvala pouze 12 dnů a p. p. Karesch & Stotzký zasluhuji dík za to, že se o bezpečný jejich přeplav postarali, až na to, že z New Yorku je neposlali přímo do Buttler Co., nýbrž přes Ashland a Saunders Co., tak že si z Ashland musili jednat zvláštní povoz ke mně. Však nevědomost hříchu nečiní, a aby podruhé lépe věděli, dovolim si ty pány upozornit, že nám jde dráha z Omahy přes Wahoo přímo do okresního sídla Buttler Co. do David City a z David City na západ. Nechť tedy příště posílají každého přes Omaha přímo do David City a ne přes Ashland.“

Ve 20. letech 20. století v USA sílila protipřistěhovalecká nálada, což vedlo k omezení imigrace kvótami a schválení Zákona o národním původu (National Origins Act) v roce 1924, který omezil imigraci z jižní a východní Evropy.

Přestože v roce 1925 zažádalo v Československu o americké vízum 40 tisíc osob, roční limit pro přistěhovalce byl pouhých 3073. V důsledku těchto událostí zanikla v září 1925 firma Kareš & Stocký a v srpnu 1926 zemřel Václav Karel Jelínek, který vedl společnost po zemřelém Aloisovi Karešovi. Roku 1935 ukončila činnost i konkurenční brémská agentura Friedricha Mißlera.

Zdroj: KAREŠ, Martin - HOSTINSKÝ, Jiří: Alois Kareš - vystěhovalecký agent, vlastenec a mecenáš. Vamberk: Spolek přátel historie Vamberka, 2021. 198 s., ISBN 978-80-908351-0-8

Kdy a kde žil Semiška?

Od minulého roku víme, že nám do haploskupiny R-FT174249, ve které dosud byli jen zástupci mužské linie rodu Šemíků, přibyl nový člen, který tuto větev rozkošatěl a posunul společného předka hlouběji do historie.

Záhy jsme zjistili, že tím novým členem je zástupce rodu Misků. Protože ale tento rod pochází z Čech, žijí dnes pokračovatelé této rodové linie většinou s příjmením Miška nebo častěji Myška.

Začátek letošního roku jsem věnoval hledání druhého Mišky nebo Myšky. Autozomální test Family Finder druhého Myšky proběhl během května.

shoda Jiřího s Edwardem na základě markerů STR

Výsledky Family Finderu přinesly shody, které jsme využili k vytvoření genealogického vývodu.

Od 9. června běží test Big Y. Za necelé tři týdny se objevila shoda Jiřího s Edwardem na základě markerů STR. To ještě není konec. Čekáme na finále. Vytvoří se nová haploskupina charakteristická pro rod Myšků/Misků? Zpřesní se odhad doby, kdy žil nejbližší společný předek Šemíků a Myšků? Rozuzlení, které ale může také přinést nové otazníky, bychom měli získat za několik málo týdnů. Na konci září čekejte další článek s novinkami, ve kterém se pokusím odhadnout kdy a kde žil Semiška.