Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 26. října 2012

Ovesná Lhota č. 11

V Ovesné Lhotě se nacházel v době, kdy byl sepsán robotní seznam, tedy v roce 1777, pouze jeden šemíkovský grunt. Hospodařil tam chalupník Václav Šemík. To neznamená, že v té době žila ve Lhotě jen jedna rodina Šemíků. Podruzi a čeledíni v těchto seznamech nejsou zaznamenáni. Přesto se odvážím tvrdit, že koncem 18. století žilo ve Smrdově (dnešní Sázavce) mnohem více Šemíků. Během několika desetiletí se situace mění a v průběhu 19. století se počty vyrovnaly. Od poloviny 20. století v bývalém Smrdově už nenajdeme žádného Šemíka.

Ale zpět do roku 1777. Chalupníci platili pozemkovou daň 6 zlatých a 47 krejcarů. Na robotu chodili 2 dny v týdnu. Statek č. 11 stál na horním okraji vesnice, jak je patrné ze stabilního katastru z roku 1838. Tehdy byl psán statek na čtvrtníka Václava Šemíka. Byl to vnuk chalupníka Václava. Tehdy se chalupníkům také říkalo čtvrtník nebo čtvrtláník. To znamenalo, že hospodařil asi na čtvrtině lánu, tedy asi na 4 až 5 ha polí.
Po roce 1860 se "jádro" tohoto rodu přestěhovalo do čp. 35, kde hospodařil půlník Josef Šemík (*1841). Jeho třetí žena Františka roz. Pipková (*1858) z Dolních Dlužin č. 11 byla dcerou Kateřiny Šemíkové. To a více můžete vidět zde na rozrodu Václava Šemíka. Potomci žijí v Ovesné Lhotě, v blízkém okolí i daleko po Čechách.
Mám tam dva případy k ověření. Jindřich (*1903) byl opravdu synem Václava? To je první otázka. A druhá. Děti, které se narodily v devadesátých letech 19. století (Božena, Jan, Emílie, Lidmila, Antonie) na statku č. 35, asi nebyly dětmi Josefa (*1841). Kdo pomůže?

Žádné komentáře:

Okomentovat