Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 26. října 2012

Smrdov č. 12

Tam, kde dnes stojí v Sázavce obecní úřad stával statek čp. 12. V robotních seznamech z let 1773 - 1777 je na č. 12 uveden jako hospodář Josef Šemík.
Josef, stejně jako všichni smrdovští sedláci, platil ročně 20 zlatých a 21 krejcarů, robotoval potahem 3 dny v týdnu párem volů a od sv. Jána do sv. Václava jeden den týdně jednou osobou pěší roboty, která měla nárok na 1 1/3 libry (něco málo přes ½ kg) chleba.
Část robotního seznamu (Smrdov, rok 1777)
Chalupníci platili 6 zl. 47 kr. a robotovali 2 dny v týdnu. To se týkalo např. Víta Šemíka z č. 16, Františka Šemíka (č. 39) a Jana Šemíka (č. 44). Ale zpět k našemu gruntu č. 12. Zde žili Šemíkovi pravděpodobně od konce třicetileté války až do roku 1929, kdy umírá Jan Šemík, který byl na přelomu 19. a 20. století ve Smrdově starostou.
Jan Šemík byl můj prapraděda. Podrobnější rozrod od Josefa Šemíka, který se narodil někdy kolem poloviny 18. století je zde. Můžeme vidět, že z č. 12 pocházel statkář na č. 17, mlynář (Ovesná Lhota č. 24) a později hospodský na č. 73. To bylo ale až koncem 19. století. V roce 1777 je v robotním seznamu zaznamenán sedlák na č. 12 a chalupník na č. 16. Oba tyto rody se spojili v roce 1819, kdy měli svatbu Jan z č. 12 16 a Barbora z č. 16 12.
Jan Šemík, půlník (20let) a Barbora, dcera Josefa Šemíka (18 let)

14 komentářů:

  1. I můj dávný předek pochází ze Smrdákova, moje teta se dostala až doletopočtu kolem 16 století.
    Předek se jmenoval Jan Smrdovský, mlynář Těšitel a nar. se v r.1606

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím že ne ze Smrdákova, ale ze Smrdova- dnes se městečko jmenuje Sázavka a pokud se jedná o prapředka, jmenoval se Jan Těšitel- mlynář smrdovský, nar. 1606, nikoliv Jan Smrdovský........Výpisem z Berní rule z roku 1653 je už takto zapsáno jeho jméno ze sčítání poddaných roku 1652, měl 48 vorných štrychů, dále uveden počet krav, jalovic, ovec a sviní.......

      Vymazat
    2. To je krásné. Jan Těšitel, mlynář ze Smrdova a Jan Lacino, mlynář z Ovesné Lhoty. Dvě jména, a jeden mlýn?
      Rok narození 1606 odvozujete ze Soupisu poddaných?

      Vymazat
  2. To je báječné. Jan Těšitel je uveden v Berní rule jako mlynář. Kde tehdy smrdovský mlýn stál? Dodnes existuje Rýmešův mlýn (dříve Lacinův), ale ten patří do katastru Ovesné Lhoty. Vím, že se jméno Těšitel vyskytovalo i na Lacinově mlýně. Nevím, zda šlo v minulosti o jeden nebo o dva mlýny.
    Mlynáři měli stěhovavé povolání. Znáte Těšitelův mlýn u Kutné Hory?

    OdpovědětVymazat
  3. V Soupise poddaných podle víry pro Smrdov, z roku 1651 uveden dle matr.listu č. 4851 NOZ: Jan Těšitel, mlynář stár 45 let, nekatolik, manželka Alžběta 35 let, syn Jan 11 let, syn Mikoláš 9 let, dcera Anna 8 let, dcera Marie 5 let, syn Václav 5 let. Odečtením 45 let z roku zápisu 1651 je rok narození 1606. Z dalšího zápisu z 12.4.1673 je pokřtěna Majdalena-dcera Václava a Markéty Těšitelových, ale už je uvedeno ze Žebrákovského mlýna. Další zápis z 21.12.1725 je pokřtěna dcera Marie z Vrbického mlýna, další zápis z 12.8.1728 z Vrbického mlýna.... Pravděpodobně se přiženili do mlýnů v okolí, nebo se přestěhovali v důsledku zničení mlýnů po požáru nebo po povodních atd.....Zda se jedná o jeden a tentýž mlýn nevím, ale je možné, že v mlýně po Janu Těšitelovi mohl být mlynář Lacina a pak hospodařil ve mlýně mlynář Rýmeš. Nebývalo vyjímkou, že ve vsi býval mlýn na jedné straně a na druhém konci další. Po informaci pana Šemíka jsem se snažila dopátrat, zda se jedná o dva mlýny, nebo jeden a tentýž mlýn- tedy Rýmešův, dříve Lacinův a snad Těšitelův. Ale pokud se jméno Těšitel vyskytovalo na Lacinově mlýně, zřejmě se tedy jedná o jeden. Ráda bych se na ta místa podívala....Jak to bylo s katastry v té době, zda do Ovesné Lhoty nebo Smrdova nevím, samotnou by mě to zajímalo, ale ze zkušenosti vím, že jeden dům byl po léta přiřazen k jedné vesnici a po letech najednou k druhé. V každém případě budu ráda o jakoukoliv informaci. Psala jsem tam na Městský úřad, ale dosud nikdo neodpověděl. Jinak Těšitelův mlýn v Kutné Hoře neznám, naše větev se od Sázavy dostala do pardubického kraje svatbou Josefa Těšitele 8.7.1799 s Annou Lexovou ze Škudel, v 18.století pak do Lipoltic, dále do Cihelny a následně do Chrtník, odkud pocházel otec mé maminky, která založila rodinnou kroniku a bádala v Oblastním archivu v Zámrsku a shromáždila veškeré informace o našem rodu. Shodou okolností se také jmenoval Jan Těšitel a jím tento rod vymřel po meči. Já jsem se začala o tyto informace zajímat po maminčině smrti v roce 2010, takže budu ráda, pokud se dozvím něco nového...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ten mlýn, ač je blíž k Sázavce (Smrdovu), byl vždy v katastru Ovesné Lhoty.
      Dávám si střípky dohromady a zjišťuji, že zde v minulosti žilo několik mlynářských rodů. Po Lacinovi to byli Těšitelé, Pipkovi (krátce Šemíkovi) a Rymešovi. Uvádíte Vrbický mlýn. To by měl být bezpochyby Panský mlýn. Ale ještě píšete o Žebrákovském mlýně. To by mohl být Wemgartův mlýn.

      Vymazat
  4. Dobrý den pane Šemíku, od rána se chodím průběžně dívat na tento portál, zda bude někdo reagovat, takže jsem mile překvapena. Dle Vašich příspěvků se domnívám, že jste z kraje kolem Sázavy a nebo ten kraj máte probádaný, když jste dával dohromady svůj rodokmen. Já jsem z pardubicka a jak jsem psala, všechny informace mám po mamince, ona uměla číst ve starých zápisech a chtěla mě tyto zkušenosti předat. V té době jsem měla jiné starosti, dnes mám již více času a tak jsem se o to začala zajímat. Již delší dobu mám přání se podívat do míst, kde si každý z mých předků odžil svůj život, tak jako poutník, který si odkráčel svou cestu. Předpokládala jsem, že mlýn, ve kterém žil Jan Těšitel- první písemně dochovaný předek již asi neexistuje, hledala jsem na stránkách Smrdova nějakou zmínku o onom místu a pak jsem narazila na Váš příspěvek, že se jméno Těšitel vyskytovalo v Rymešově mlýně, dřívě Lacinově mlýně. No je to na další námět a povídání, tak budu ráda, pokud by jste mi mohl napsat na meil: jitumir@seznam.cz budu ráda, neboť mám na mysli ještě mnoho otázek, které se mi honí hlavou. V každém případě děkuji za Váš čas a odpověď z dnešního rána. Tak hezký den a díky......

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den, dovoluji si připsat pár informací. Jsem rodák ze Smrdova a pro svoje potěšení i potěšení ostatních jsem setavil webové stránky o Smrdovu. Pravdou je, že o Rymešově mlýně tam mnoho není, protože leží na katastru Ovesnolhoteckém. Hranici tvoří potok Sázavka a mlýn stojí na jeho pravém břehu. Nachází se blízko železniční zastávky Sázavka. Na smrdovských stránkách v kronice školy je psáno:
    Do obvodu školy patří:
    Smrdov + strážní domek čp. 82 a 83, Rymešův mlýn – Ovesná Lhota – čp. 24 (dříve Lacinův mlýn),
    Vrbice + strážní domek čp. 23 a 32, Panský mlýn čp. 21, Mrkvičkův mlýn čp. 22 – u Leštiny – nyní Blažkův.
    Čili do školy ve Smrdově chodily děti ze tří mlýnů, já sám jsem chodil do třídy s Marií Rymešovou. Jak mlýn vypadá, je možno shlédnout na mapách Seznamu, kde jsou jeho fotky nebo na Googlu. Přeji úspěch v dalším bádání..(něco jsem napsal i panu Šemíkovi)J. Myšička

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den, ani nevíte, jak obrovskou mám radost, že tyto stránky jsou živé a že z nich dovídám spousty informací o svých předcích. Když jsem se před časem začala zajímat o zápisy, pořízené mou maminkou, pohrávala jsem si s myšlenkou, že se jednou podívám do kraje mých předků. Smířila jsem se s tím, že možná ještě stojí mlýny z pozdější doby a najednou zjišťuji, že je dochovaný mlýn prvního, píemně doloženého prapředka Jana Těšitele. Pokud vezmu jen časový výtah, vykytovali se v mlýnech: Smrdov-1606-1651, Žebrákov- 1673, Vrbický-1725, Kižbovský-1732, Leština-1733, Vlkanovský-1760, Mrkvičkův-1766....Dle sdělení p.Šemíka měl mlýn mlynář Lacina před Těšitelem-já měla za to, že obráceně, to znamená, že jste v časové ose dál než já. Budu ráda, když mi někdo z Vás napíše na meil,(viz.výše) ráda Vám pošlu svoje zápisky. Takže hezký den a díky za informace......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je hodně informací najednou. Připravuji článek,, který se bude zabývat jen mlýny v okolí Smrdova a Ovesné Lhoty. Nyní jen krátce. Mrkvičkův mlýn je kousek od Leštiny. Vrbický byl Panský mlýn. Vlkanovský (myšleno mlýn?), to by mohl být Žebrákovský, jinak Čejkův, později Pipkův mlýn.
      Kižbovský, to mi uniká. Kde by to mohlo být? Po přesídlení na Přeloučsko/Pardubicko už se rod Těšitelů nevěnoval mlynářskému řemeslu?

      Vymazat
  7. Podotýkám, dle mého názoru Vlkanovský mlýn je mlýn Čejkův, později Pipků. I když je na k.ú. Ovesná Lhota, blíž je to do Vlkanova. Žebrakovský mlýn je mlýn Weingartův, já jsem osobně poznal mlynáře pana Weingarta, udržoval mlýn v pořádku i když nemlel a jak říkal, může ho spustit ihned. Mlýn byl vybaven tuším Francisovou turbínou, nyní je prodán a je z něj rekreační objekt. Kižbovský mlýn neznám, existuje mlýn Kysibl na Sázavce mezi Štěpánovem a Habry a ve Štěpánově byl také mlýn... Myšička

    OdpovědětVymazat
  8. Dobrý večer, koukám, že jsem Vám zamotala hlavu mými informacemi ze zápisků maminky. V žádném případě Vás nechci zatěžovat hledáním mých prapředků, dá Vám mnoho práce hledáním kolem svých předků. Ale moc si vážím toho, že kousek ze svého času věnujete mě. Ale odpoledne jsem se dala do hledání na internetu a jsem zase tam, co před tím. V Berní rule z r. 1653-městečko Smrdov-sčítání poddaných 1651 je v kolonce hospodáři nově osedlí- uveden Jan Těšitel- mlynář. A v Berní rule z r. 1654 - Ovesná Lhota-sčítání poddaných 1651- Jan Lacino - mlynář. Takže skutečně 2 mlýny? Prosím písněte mi na meil: jitumir@seznam.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Jinak jeden z posledních mlynářů byl Josef Těšitel, který se 25.1.1780 přiženil do Vrbického mlýna, vzal si ženu o 3 roky starší, dceru mlynářovu Kateřinu Zámišovou, nar. 1757. Josef se oženil podruhé a vzal si 8.7.1799 Annu Lexovou ze Škudel. S ní se pak přestěhoval do Lipoltic je už nadále vedený jako sekerník.Tomuto řemeslu se naučil ve mlýně, zemřel 26.2.1812...Syn z druhého manželství Matěj Těšitel, vysloužilý voják si vzal vdovu Koberovu z Cihelny. Další František, vedený jako nádeník, další Václav byl zedníkem, potom Jan-zedník, kameník a to byl můj děda. Takže poslední mlynář byl ten Josef ve Vrbickém mlýně......

    OdpovědětVymazat
  10. Dobrý den, tak jsem tu zase. Včera večer jsem našla poznámku, kde se uvádí: Podle Berní rule,z roku 1651, uložené ve Státním Oblastním archivu v Zámrsku je zapsáno: Těšitel Jan, l.č.II.díl 625 Smrdov, soudní okres Habry,sedlák, panský statek Třebosice-Vrbice,č.str.1886. Pozn:Podle soupisu poddaných podle víry jest zapsán mlynář,je tedy možné, že měl obojí činnost.....Tak a teď nevím, kde ten náš první Jan Těšitel vlastně hospodařil.Dle Vašich sdělení bych se přikláněla k verzi že ve Vrbicích, ale v kronice a v tištěném záznamu z Berní rule je uváděn ve Smrdově. Takže asi každý zapisovatel zapsal jinak, přesto, že se jedná o jednoho poddaného. Tak co s tím?.....

    OdpovědětVymazat