Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 1. září 2024

Kramerius

Ze starých digitalizovaných periodik můžeme vyrýžovat zajímavé střípky do našich rodokmenů. Národní knihovna k tomu poskytuje službu Kramerius. Už je to mnoho let, co jsem zde nalezl zajímavé útržky ze starých novinových zpráv.
Dnes se zastavím u zmínek o Františkovi Šemíkovi, rodákovi ze Smrdova, který se přiženil do Číhoště. Ve druhé polovině 20. let 20. století se rozhodne v rámci první pozemkové reformy odejít, spolu s několika rodinami z okolí, „počešťovat“ Sudety. To už víme ze vzpomínek jeho syna Bohumila.
Nyní přidávám několik zmínek z „Úředních listů Republiky Československé“. František žil a hospodařil od roku 1926 v Račeticích na Žatecku. Až do roku 1928 byl v představenstvu Družstevního lihovaru v Dobrnicích. Svědčí o tom zápis z 20. dubna. Lihovar byl združstevněn v roce 1925 a byl u toho František Šemík i otec Pavla Landovského.
Druhý zápis v rejstříku je z podzimu 1928. František vystoupil z představenstva kampeličky v Číhošti. To už je ale několik měsíců ve vedení Spořitelního a záložního spolku v Račeticích.
V roce 1929 se objevil na kandidátních listinách v parlamentních volbách. V karlovarském kraji kandidoval za agrárníky, kteří celostátně v těchto volbách získali nejvíce hlasů. Mezi zvolenými poslanci byl i Josef Zadina, se kterým se František Šemík bezpochyby znal.
Františkův syn Bohumil zaznamenal i další roky, které směřovaly k osudovému roku 1939. Po válce, v červnu 1945, se rodina vrací do Račetic. To už zbývá Františkovi jen několik měsíců života. Doba se změnila. V hospodaření pokračuje Bohumil. O deset let později je o něm zmínka jako o předsedovi místního JZD.

Žádné komentáře:

Okomentovat