Kmeny a kořeny

strom Adama <=> strom Jakuba

Každý rod má svůj kmen. Z kmene se oddělují větve a větvičky. Celý strom obrazně představuje rozrod zakladatele rodu. Když se zaměříme na potomky Adama Šemíka, s jistým zjednodušením tu stojí strom se dvěma velkými haluzemi, které se větví. Na každé jedné větvičce nalezneme zástupce žijící generace ve formě listů. Až k Adamovi máme písemné doklady, víme kdy která větev vznikla, kdy některá haluz uschla nebo se zlomila. Zjednodušením je, že sledujeme pouze mužskou linii. Ženy přenášejí svoje geny na jiné stromy.

Soupis poddaných Chrudimsko

Druhým kmenem, který nás zajímá, je rod Mišků. Víme o něm, že pochází z okolí Hlinska nedaleko historické českomoravské hranice. V posledních týdnech jsem pokročil v bádání a dostal jsem se u předků Eda o tři generace blíž ke kořenům jeho rodu. Do Studnice přišli Miškové přes Kameničky z Chlumětína. Tam se narodil 29. srpna 1713 Martin Miška, syn Jakuba a Ludmily. Martin se v roce 1740 oženil a o pět let později (*1745) se jeho manželce Dorotě narodil syn Josef. Zápis z 13. března se mi nedařilo najít, protože od roku 1737 se filiální obvod Svratka, kam spadal Chlumětín, stal farností a matriky této oblasti nejsou v Hradci Králové, ale v Brně.

Stejně jako v případě Šemíků, jejichž příjmení se nachází v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651, i v případě Misků/Mišků/Myšků máme jeden výskyt, a to právě v Chlumětíně. Adam Šemík a (pravděpodobně) i jeho otec Jan v Čáslavském kraji, stejně jako Jan Myško v sousedním Chrudimském.

Roman                         Ed

1. František (*1934,†2015)    1. father (*1929)

2. František (*1908,†1992)    2. Alvin (*1897?)

3. Alois (*1874,†1944)        3. Joseph/Josef (*1868,†1943)

4. Jan (*1849,†1929)          4. John/Jan (*1846,†1928)ze Studnice

5. Josef (*1821,†1896)        5. Václav (*1811) ze Studnice

6. František (*1795,†1856)    6. Jan (*1784) ze Studnice

7. Josef (*1743,†1814)        7. Josef (*1745) z Chlumětína

8. Jiří (*1689,†1762)         8. Martin (*1713) z Chlumětína

9. Václav (*1661)             9. Jakub z Chlumětína

10.Adam (narozen ~1628)       .

11.Jan Šemík z Hor Vrbických? 11.Jan Myško z Chlumětína?

.                             .

.                             .

30? Nejbližší společný předek Most recent common ancestor(b. TMRCA)

Mladší generace Mišků - Václava, Jana, Josefa - jsme vypátrali již před půl rokem, kdy se objevil výsledek testování otce Eda Misky.

Každý strom má kořeny, které nejsou vidět. Představují v historii rodů předmatriční období, kdy již nemáme k dispozici písemné doklady. Můžeme se však pokusit ke kořenům dostat. Nedávno jsem to nazval bouráním zdi, což je také jen obrazné přirovnání. Pátrat pod povrchem, jít do hloubky. To je to, oč nám jde. 

Genealogie se dostane od koruny pouze k patě stromu. Genetická genealogie může potvrzovat či vyvracet písemné záznamy ve vyšších patrech stromů (atDNA). Testování změn Y-DNA může jít mnohem hlouběji ke kořenům. Protože je Y-DNA vázána na mužskou linii, můžeme takto trasovat kde a kdy se v minulosti vyskytovali naši společní předci.

Událostí roku v tomto ohledu byl objev, že rod Šemíků a rod Mišků má v mužské linii společného předka. V době na přelomu starověku a středověku bychom mohli tohoto předka nalézt někde v oblasti Panonské pánve. Doba a místo se bude v budoucnosti s přibývajícím počtem vzorků živých lidí i archeologických nálezů upřesňovat.

V nejbližších dnech dojde k upřesnění větve Adama s Tomášem. Od srpna se zpracovává vzorek Miroslava, jehož výsledkem bude nová haploskupina dolních Šemíků. Předběžné označení skupiny je R-FTD40047. Uvidíme, jak se podaří odhadnout Tomášovo narození bez znalosti zápisu v matrikách.

Zároveň by nám, jak vidno z obrázku, pomohl nějaký bratranec Eda Misky, ani blizký ani příliš vzdálený. Pomohl by upřesnit nejen linii Mišků, ale i časový odhad společného předka "Šemisku", jehož haploskupina je R-FT174249. Neznáte někoho s příjmením Miška nebo Myška v okolí Hlinska?

Labe - životní osud Václava

Dnešní příspěvek bude věnován muži, který se narodil i zemřel nedaleko řeky Labe. Narodil se před soutokem s Vltavou nedaleko Kolína. Jeho život se uzavřel za tragických okolností na dohled od hradu Střekova.

ilustrační obr. chatGPT

Začneme tím, na co jsem před několika týdny narazil na stránkách Familysearch. 23. května 1924 byl pohřben v obci Svádov Václav Šemík. O dva dny dříve zemřel ve věku 45 let na vlečné lodi na Labi. To vím díky pomoci zdatných badatelů, kteří mi pomohli s načtením německy psaného matričního záznamu.

místo: Aussig, Schleppdampfer auf der Elbe

Šemík Wenzel, Maschinist in Schwaden No 67, Ehegatte der Anna geb. Dörfler verw[ittwet] Grund

Geb: 27.4.1879 in Bašta, bez[irk]. Kolin

cop: 26.2.1906 in Schönpriesen

zuständig AltKolin

příčina úmrtí: Schädelbruch bei Kesselexplosion – úraz hlavy při explozi kotle.

Svádov (Schwaden) je dnes součástí Ústí nad Labem (Aussig). Strojník (Maschinist) Václav zde bydlel s manželkou Annou, rozenou Dörfler, vdovou po zemřelém Grundovi. Svatba Václava s generačně starší Annou se konala 26. 2. 1906 v Krásném Březně (Schönpriesen). Zápis v knize oddaných lze nalézt ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích, jehož digitalizovaná část VadeMeCum obsahuje i výše zmíněné úmrtí a pohřeb.

Kde a kdy se Václav Šemík narodil? 27. dubna 1879 v Baště u Starého Kolína. To je ročník, za kterým musíme do živých matrik. Již jsem tam v minulosti pátral. Karel Šemík, původem z Ovesné Lhoty, který byl dělníkem na železnici, měl několik dětí s Marií Vokřálovou. Svatbu Karla a Marie z ledna roku 1882 jsem dohledal v archivu na Chodovci. Jejich děti narozené po svatbě pak přímo na kolínské radnici na odboru matrik.

Před svatbou jsem nehledal. A to byla chyba. Napsal jsem tentokrát žádost v datových schránkách a po výzvě k zaplacení správního poplatku mi opět v datových schránkách přistála naskenovaný matriční záznam. Sken není příliš kvalitní, ale jedno je z něj patrné. Václav se narodil Marii Vokřálové jako nemanželské dítě a až později sňatkem rodičů došlo k jeho legitimizaci.

Exekuce

František Šemík se narodil jednoho říjnového dne roku 1818 ve Smrdově v domě č. 44. Den po jeho 23. narozeninách se konala svatba. Nevěsta Marie Junková pocházela z Lubna, nedaleké vesnice směrem na Habry a nejspíš přinesla do manželství, jak bude níže uvedeno, pěkné věno.

Kolem roku 1850 se František ovšem dostává do finančních potíží. Josef Mrkvička ze Smrdova, který měl u Šemíka jisté pohledávky, se rozhodl spor řešit soudně. To vrcholí 20. května 1853, kdy je na majetek Šemíkových vyhlášena exekuční dražba. Začátkem června se objevuje v německy psaných novinách Amtsblatt zur Prager Zeitung následující zpráva.

Vyšlo v Amtsblatt zur Prager Zeitung 2. a 4. 6. 1853

Exekutive Feilbietung

eines ob dem Hause Nr. C. 9 zu Lubno versicherten

Kapitals pr. 140 fl. C. M.

Vom k. k. Bezirksgerichte zu Habern wird bessant, es sei über Einschreiten des Joseph Mrkwička aus Smrdow die exekutive Feilbietung des zu Handen des Franz Schemik ob dem Hause Nr. C. 9 dessen Chegattin Maria Schemik zu Lubno versicherten Kapitals pr. 140 fl. C. M., pcto. dem ersteren urtheilsmäßig schuldiger 31 fl. 14 kr. C. M. c. s. c., bewilligt und hiezu die Tagfahrt auf den 28. Juni, 29. Juli und 29. August 1853, jedesmal zur 10. Vormittagsstunde, mit dem Beifügen bestimmt worden, daß wenn diese Forderung bei der ersten oder zweiten Feilbietung nicht um diesen Betrag verkauft werden sollte, dieselbe bei der dritten Lizitazion dem Meistbietenden um den wie immer gearteten Anbet überlassen werden würde.

Digitální knihovna

Die Feilbietungs Bedingnisse können während der Amtsstunden hiergerichts bei dem Expedite eingesehen werden.

Následuje pokus o volný překlad s pomocí ML a AI do dnešní češtiny.

Exekuční prodej
částka kapitálu zajištěného na domě č. p. 9 v Lubně

ve výši 140 zlatých konvenční měny.

C. k. okresní soud v Haberech oznamuje, že na základě žaloby Josefa Mrkvičky ze Smrdova byla nařízena exekuční dražba majetku, který je v držení Františka Šemíka a je zajištěn na domě č. p. 9, patřícím jeho manželce Marii Šemíkové v Lubně za 140 zlatých, z čehož je prvnímu (Fr. Šemíkovi) soudem přisouzeno zaplatit 31 zlatých 14 krejcarů v konvenční měně c. s. c., a za tímto účelem byly stanoveny denní dražby na 28. června, 29. července a 29. srpna 1853, vždy v 10 hodin dopoledne, s dodatkem, že pokud se tato pohledávka za tuto částku neprodá při první ani druhé dražbě, bude při třetí dražbě přenechána nejvyšší nabídce za jakoukoli částku.

Podmínky aukce jsou k nahlédnutí v kanceláři expedice v úředních hodinách.

Ve zkratce:

• Josef Mrkvička ze Smrdova podal návrh na exekuci.
• František Šemík je dlužník, jehož majetek (kapitál ve výši 140 zlatých, zajištěný na domě jeho manželky Marie Šemíkové) je předmětem exekuce.
• Františkovi Šemíkovi byla soudně stanovena povinnost zaplatit část dluhu (31 zlatých a 14 krejcarů).

Co přesně znamená zkratka "c. s. c.", není zcela jasné, ale může to být nějaké právní označení týkající se způsobu platby nebo vypořádání (například „cum summa correctione“ – s konečnou úpravou, nebo jiný právní termín).

Pro kontext doby ještě uvedu, že v roce 1848 bylo zrušeno poddanství. Pro poddané to znamenalo, že se mohli z poddanství vyvázat. Vyvázání pozemků se dělo dílem zdarma a dílem za úplatu. Mělo velký sociálně politický význam. Byly zřízeny zemské vyvazovací fondy, z nichž stát uhradil dosavadnímu vlastníku půdy část náhrady. Zbytek hradil pak ten, kdo se vykupoval ze svých dosavadních povinností. Poddaní nemuseli zaplatit celou částku za své pozemky najednou, nýbrž měli možnost postupně si rozvrhnout splátky až na 20 let.

Těžko říct, co toto všechno znamenalo pro Františka. V době svatby byl v matrikách uveden jako pacholek; později jako sluha. V době jeho pohřbu roku 1884 pak jako domkář.

Kramerius

Ze starých digitalizovaných periodik můžeme vyrýžovat zajímavé střípky do našich rodokmenů. Národní knihovna k tomu poskytuje službu Kramerius. Už je to mnoho let, co jsem zde nalezl zajímavé útržky ze starých novinových zpráv.

Dnes se zastavím u zmínek o Františkovi Šemíkovi, rodákovi ze Smrdova, který se přiženil do Číhoště. Ve druhé polovině 20. let 20. století se rozhodne v rámci první pozemkové reformy odejít, spolu s několika rodinami z okolí, „počešťovat“ Sudety. To už víme ze vzpomínek jeho syna Bohumila.

Nyní přidávám několik zmínek z „Úředních listů Republiky Československé“. František žil a hospodařil od roku 1926 v Račeticích na Žatecku. Až do roku 1928 byl v představenstvu Družstevního lihovaru v Dobrnicích. Svědčí o tom zápis z 20. dubna. Lihovar byl združstevněn v roce 1925 a byl u toho František Šemík i otec Pavla Landovského.

Druhý zápis v rejstříku je z podzimu 1928. František vystoupil z představenstva kampeličky v Číhošti. To už je ale několik měsíců ve vedení Spořitelního a záložního spolku v Račeticích.

V roce 1929 se objevil na kandidátních listinách v parlamentních volbách. V karlovarském kraji kandidoval za agrárníky, kteří celostátně v těchto volbách získali nejvíce hlasů. Mezi zvolenými poslanci byl i Josef Zadina, se kterým se František Šemík bezpochyby znal.

Františkův syn Bohumil zaznamenal i další roky, které směřovaly k osudovému roku 1939. Po válce, v červnu 1945, se rodina vrací do Račetic. To už zbývá Františkovi jen několik měsíců života. Doba se změnila. V hospodaření pokračuje Bohumil. O deset let později je o něm zmínka jako o předsedovi místního JZD.

Bourání zdi

DNA tvoří dvě navzájem
spletené šroubovice

Je logické, že při pátrání se postupně dostaneme v minulosti k hranici, kdy písemné záznamy mizí. Je jich méně a méně. Známe-li lokalitu, kde předci žili, můžeme běžně postupovat až k 18. století. Narazit na pomyslnou zeď můžeme ale již dříve. Nestálost příjmení před rokem 1780, matriční knihy podlehly požáru, předci měli stěhovavá povolání, narození dítěte svobodné matce. To jsou namátkou některé okolnosti či události, které brzdí, a někdy i znemožňují pokračovat v daných liniích hlouběji do historie.

Pokusem o nabourání zdi ve směru čistě mužské linie může být genetický test Y chromozomu. Tento chromozom patří k nejmenším co do počtu bází, ve kterých se uchovávájí informace složené z "písmen" A-C-G-T. Je jich v tomto chromozomu necelých 60 miliónů. Čím více bází test analyzuje, tím detailnější a přesnější výsledky získáme. To nám umožňuje:

• Hlubší pohled do minulosti: Díky analýze většího počtu bází můžeme lépe určit, kdy se různé mužské linie rozdělily a odhalit tak starší příbuzenské vztahy.
• Přesnější zařazení do haploskupin: Test nám umožňuje přesněji zařadit našeho předka do konkrétní haploskupiny a sledovat její vývoj v průběhu času.
• Objevení nových variant: Díky testu můžeme objevit nové varianty na chromozomu Y, které ještě nebyly popsány.

Čekalo se na bratrance v „modré zóně“
(období 1600 n.l. - 1000 př.n.l.)

Test Big Y od společnosti Family Tree DNA (FTDNA) zpracovává přibližně 10 až 12 milionů párů bází Y chromozomu.

Po ustavujícím testu, kdy jsem s mým 9. bratrancem Petrem vytvořili dvě genetické linie, nastalo období čekání, zda se objeví někdo ze skupiny vzdálených bratranců a vytvoří ve zdi trhlinu, která nás posune v přesnějším určení místa a času naší migrační historie. To bylo na jaře roku 2023. Čekání jsem si chtěl vyplnit pokusem o rozdvojení obou linií. Vybral jsem laboratoř, která slibovala sekvenování, ze kterého by se daly vytáhnout výsledky Y chromozomu, ale i autozomální a mitochondriální DNA.

Celogenomové sekvenování (WGS) u firmy Dante skončilo nezdarem. Po objednání, odběru u dvou bratranců (M. Š. a V. Š.) a odeslání do laboratoře jsem se výsledků nedočkal. Musel jsem vymáhat zpět peníze, což se nakonec ve spolupráci s mou bankou podařilo.

Ještě dříve, než byla smutná kapitola s Dante ukončena, se objevilo něco ve vzduchu. A vskutku, objevil se kontakt na Eda Misku. Nechal otestovat svého 95 letého otce, který se narodil v Severní Dakotě. Edův praděda přišel do Ameriky ze Studnice u Hlinska. Smrdov/Sázavka u Světlé nad Sázavou není daleko. To může vyvolávat různé hypotézy, kde náš nejbližší společný předek mohl žít a odkud přišli jeho předci.

Roman                         Ed

1. František (*1934,+2015)     father (b.1929)

2. František (*1908,+1992)     GF Alvin (b.1897?)

3. Alois (*1874,+1944)         GGF Joseph/Josef (b.1868, d. 1943)

4. Jan (*1849,+1929)           2GGF John/Jan (b.1846, d. 1928)

5. Josef (*1821,+1896)         3GGF Václav (b.1811)

6. František (*1795,+1856)     4GGF Jan (b. 1784)

7. Josef (*1743,+1814)         5GGF Josef (b. ~1760)

8. Jiří (*1689,+1762)          .

9. Václav (*1661)              .

10.Adam (narozen ~1628)        .

.                             .

.                             .

.                             .

30?  Nejbližší společný předek  Most recent common ancestor(b. TMRCA)

Po roce jsem opět oslovil Miroslava, 4. bratrance (4C) Petra Šemíka. Jeho vzorky DNA jsou právě nyní v laboratořích FTDNA a analyzují se pro Big Y. Výsledky Edova otce jsou ve zpracování na yfull, kde si ověříme výpočet doby, kdy žil náš nejbližší společný předek.

Archeologické léto

Kdy se vám povede projít během jednoho dne 30 tisíc let? Mně se to tento týden podařilo. Každý rok Archeologický ústav AV ČR pořádá prázdninové Archeologické léto.

Cesta začíná na jižní Moravě v okolí Dolních Věstonic a Pavlova. Před více jak 25000 roky zde žili lovci a sběrači. Nalezlo se zde velké množství kostí ulovených zvířat, ale i lidské hroby. Genetické testy archeologických nálezů odhalily jednu zajímavou skutečnost. Poslední glaciální maximum (vrchol poslední doby ledové) představovalo pro evropské populace kritické hrdlo láhve. Ledový příkrov se posouval k jihu a po vrcholu poslední doby ledové genetická stopa našich lovců z Dolních Věstonic a Pavlova vymizela.

Na sever od Dunaje se Římané dostali na čas v oblasti Dacie.
Jazygové a Roxolani byli polokočovné sarmatské kmeny.

Druhou zastávkou je nedaleká lokalita Mušov. Vesnice tohoto jména byla zatopena vodním dílem Nové mlýny. Den se přehoupnul do druhé poloviny a my se přeneseme v čase do 2. století našeho letopočtu. Římská říše je na vrcholu moci a císař Marcus Aurelius se v bojích s germánskými kmeny Markomanů snaží rozšířit území na sever od Dunaje. Na území katastru Pasohlávek stál krátkodobý vojenský tábor X. legie. Náhlá smrt císaře roku 180 způsobila, že se Římané stáhli zpět za Dunaj.

Je odpoledne. Přesouváme se na sever od Brna a jsme ve 13. století. Dostáváme se na území zaniklé středověké vesnice Bystřec. Osada byla založena v souvislosti s kolonizací ve 13. století a zanikla požárem na počátku 15. století.

Stepní dálnice

Kde a kdy se mohli pohybovat naši vzdálení předci? S pomocí genetických testů můžeme nahlédnout do období před mnoha tisíci roky. Pojďme se soustředit na jednoho muže, jehož jméno bylo Adam. Žil v době kolem roku 1650 v místě, které se dnes jmenuje Sázavka. Lokalita, kde Adam žil, se nachází nedaleko od geometrického středu dnešního Česka.

Potomky Adama můžeme objevit v písemných pramenech. Těmi jsou matriky narozených, oddaných, pohřbených, soupisy poddaných, záznamy z katastrů, sčítání obyvatel, telefonní seznamy. Čím více se blížíme současnosti, tím více máme dokumentů k dispozici. Mnohé jsou dostupné na internetu. Neplatí to však pro posledních sto let. V tomto období se musíme obracet na přímé příbuzné, neboť ochrana soukromí živých osob a jejich přímých předků má přednost.

R-FT174249

Generace otců a dědů Adama se v průběhu posledních 4000 let posunuly z oblasti dnešního severního Íránu a středoasijských stepí západním směrem.

Zvýrazněná trasa začíná zhruba 2100 př. n. l. a končí současností, tedy rokem 2000 n. l.. Podobně jako časování je i trasování pouhým odhadem. V případě trasy si všimneme rozdílu mezi prvním a druhým obrázkem. Na prvním je zvýrazněna ideální trasa. Na druhém vidíme koridor reálněji zachycující možný výskyt mužských předků Adama v prostoru. Statistická data, ze kterých se pravděpodobnost trasy určuje, se postupně obohacují o další testované žijící jedince i o nové archeologické objevy.

Co se časování týká, i zde se odhad zpřesňuje. K dnešnímu dni je následovný. R-Y874 (2082 př. n . l.) → R-FT174249 (819 n. l.) → R-FT176941 (1639). Pokud se na odhad podíváte někdy v budoucnosti a odkazy budou funkční, uvidíte nejspíš upřesněné údaje.

2100 př. n. l. (R-Y874) → 820 n. l. (R-FT174249)

Na závěr se vrátím ke koridoru, ve kterém je očekávána migrační linie generací našich pra-otců. Na sever od Černého moře je pravděpodobná migrační oblast široká. S vyšším počtem vzorků se bude trasa zužovat.

Všimněte si, že v oblasti mezi Kaspickým mořem a jižním Uralem linie prošla třikrát. Poprvé před vznikem R-M420 (R1a) někdy před 17000 roky. Podruhé při zpětné migraci z oblasti kultury se šňůrovou keramikou do středoasijských stepí (asi 2700 př. n. l.). A potřetí neznámo kdy, ale někdy v prvním tisíciletí před letopočtem zpět do Evropy.