Dnes máme středu a čas do srazu ve středu ČR se počítá na hodiny. Nahlédněme do knihy Království České, která vyšla před sto lety. Na straně 330 můžeme číst o historii obce Číhoště.
Starobylá osada Číhošť je ve výši 557 m nad mořem položená. V obci této zaujímá pozornost naši farní chrám, škola, fara a modlitebna evangelíků augsburského vyznání.
Původem svým sahá Číhošť do dob dávno minulých, což dokazuje mimo občasné nálezy mlatů z doby neolitické, i ta okolnost, že již při r. 1140 Hájek o ní zmínku činí. Prvým známým držitelem dědiny této byl r. 1347 Ctibor z Číhoště, po němž syn jeho Hanek od r. 1347 - 1362 se tu uvádí. V této době shledáváme se zde již s farním kostelem, jehož patronem po Hanekovi byl v l. 1365 - 1369 Mareš z Druhanova, jinak z Číhoště zvaný, který koupil osadu tu od svého předchůdce. Po Marešovi držel Číhošť Kunášek či Kuneš z Číhoště, který s bratry svými Maršíkem z Tuněchod a Radslavem z Kobylí hlavy 29. května 1390 kostel zdejší bohatě nadal. Známo, že Kuneš daroval z Číhoště platu 1 a půl kopy a bratři jeho z Tuněchod 2 a půl kopy za tím účelem, aby farář zdejší mohl si dva kněze střídníky chovati.
Po Kunáškovi, jenž se z Číhoště vyprodal a v l. 1392 - 1403 Hodkov a Otryby držel, ujal Číhošť Jan z Číhoště, který se tu posléze r. 1393 připomíná.
Po smrti Janově vládla na Číhošti ovdovělá manželka jeho Příba, o níž víme. že v l. 1407—1409 zdejší podací kostelní vykonávala. Táž nabaživší se života světského, uchýlila se do ticha klášterního a okolo r. 1414 ustanovila Jodoka ze Zhoře správcem statku Číhošťského. Po té držel Číhošť r. 1414 Aleš z Číhoště a po něm r. 1489 Mikuláš z Chřenovic, který prodal statek tento Janovi mladšímu Špetlovi z Prudíc a ze Žlebů, od něhož r. 1500 koupil jej Michal Slavata z Chlumu za 850 kop grošů, jenž zboží toto, t. j. Číhošť ves se tvrzí a dvorem poplužním, vsi Kněnice, Hroznětín, Utěšenovice, Utěšíkovice a díl Chřenovic připojil k panství Chlumskému. Od r. 1578 byla Číhošť připojena k Ledči. — Starobylá tvrz zdejší, jejíž nepatrné stopy nedaleko čp. 35. sledujeme, sahá svým původem do XIV. století a zanikla po r. 1500.
Na povýšeném místě v obci nalézá se chrám Nanebevzetí P. Marie, který již r. 1350 uvádí se co farní v děkanátu Německobrodském. Zbaven jsa po válkách husitských duchovních správců, byl až do r. 1785 filiálním k Ledči, načež téhož léta zřízena zde lokálie. která r. 1856 obsazena byla opět samostatným farářem. Orientovaná a prostranná budova tato zdobena jest, v předu třemi věkovitými lipami, z nichž prostřední má přes 7 m v objemu. Ve věži jsou tři zvony ze XVI. věku. Jako kostel tak i škola zdejší vykazuje úctyhodné stáří, neboť lze bezpečně míti za to, že časově se daleko od sebe nerozcházely. Dočítámeť se, že od r. 1668 službu kostelní a kantorskou při kostele v Sačanech vykonávali rektoři školy Číhošťské.
Po Kunáškovi, jenž se z Číhoště vyprodal a v l. 1392 - 1403 Hodkov a Otryby držel, ujal Číhošť Jan z Číhoště, který se tu posléze r. 1393 připomíná.
Po smrti Janově vládla na Číhošti ovdovělá manželka jeho Příba, o níž víme. že v l. 1407—1409 zdejší podací kostelní vykonávala. Táž nabaživší se života světského, uchýlila se do ticha klášterního a okolo r. 1414 ustanovila Jodoka ze Zhoře správcem statku Číhošťského. Po té držel Číhošť r. 1414 Aleš z Číhoště a po něm r. 1489 Mikuláš z Chřenovic, který prodal statek tento Janovi mladšímu Špetlovi z Prudíc a ze Žlebů, od něhož r. 1500 koupil jej Michal Slavata z Chlumu za 850 kop grošů, jenž zboží toto, t. j. Číhošť ves se tvrzí a dvorem poplužním, vsi Kněnice, Hroznětín, Utěšenovice, Utěšíkovice a díl Chřenovic připojil k panství Chlumskému. Od r. 1578 byla Číhošť připojena k Ledči. — Starobylá tvrz zdejší, jejíž nepatrné stopy nedaleko čp. 35. sledujeme, sahá svým původem do XIV. století a zanikla po r. 1500.
Na povýšeném místě v obci nalézá se chrám Nanebevzetí P. Marie, který již r. 1350 uvádí se co farní v děkanátu Německobrodském. Zbaven jsa po válkách husitských duchovních správců, byl až do r. 1785 filiálním k Ledči, načež téhož léta zřízena zde lokálie. která r. 1856 obsazena byla opět samostatným farářem. Orientovaná a prostranná budova tato zdobena jest, v předu třemi věkovitými lipami, z nichž prostřední má přes 7 m v objemu. Ve věži jsou tři zvony ze XVI. věku. Jako kostel tak i škola zdejší vykazuje úctyhodné stáří, neboť lze bezpečně míti za to, že časově se daleko od sebe nerozcházely. Dočítámeť se, že od r. 1668 službu kostelní a kantorskou při kostele v Sačanech vykonávali rektoři školy Číhošťské.
Starobylé lípy už několik let u kostela nestojí. Na jejich místě byly vysázeny mladé stromky. Kostel je místem spojeným s "Čihošťskými událostmi" a tragickým osudem faráře Josefa Toufara.
Žádné komentáře:
Okomentovat