Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

středa 7. září 2011

Ledečsko na počátku 20. století

Vraťme se v čase o sto let zpět, kdy se v knize Království České můžeme v podání Jana Valcháře dočíst.

Ledečsko se skládá ze 38 místních obcí, které tvoří 78 osad katastrálních, v nichž ve 3317 domech sídlí 23.246 osob a to 11.510 mužů a 11.736 žen. Dle vyznání náboženského jest 22.706 římsko-katolíků, 2 starokatolíci, 5 řecko- a 4 armensko-východního vyznání, 218 lutheránů, 21 reformovaných a 290 israelitů. Kromě 10 Němců hlásí se veškeré obyvatelstvo k národnosti české a téměř 65 procení téhož hledá výživu v zemědělství.

Již jméno této, od pradávna osídlené krajiny, ukazuje na původní stav tohoto sídliště, jehož jádrem byl Ledeč. Odvozeno jsouc, tuším, ze staroslovanského "ledina", značí krajinu ladem ležící.

V této pusté, pralesem pokryté krajině žili již v době neolithické, v prvém tisíciletí před Kristem praobyvatelé, zanechavší po sobě žárové hroby s popelnicemi, které byly r. 1903 u Ledče a Světlé nad Sázavou při stavbě dráhy Posázavské odkryty; tomu nasvědčují též četné nálezy kamenných sekerek u Chřenovic, Kožlé, Zdeslavic, Ostrova, Čihoště, Vlkanova a Lhoty Ovesné, jakož i sekoromlat od Světlé nad Sázavou.
. . .
Z předem uvedeného lze usuzovati, že většina osad na Ledečsku vznikla v době soustavy župní, neboť vyskytují se již ve XIII. nejdéle ve XIV. století. K nejstarším osadám čítáme: Ledeč, Chřenovice, Sačany, Bohdaneč, Třebetín, Michalovice, Číhošť, Kožlou, Trhovou Zahrádku, Luké (Loukov), Rečici a Světlou nad Sázavou.
. . .
Z nerostů užitkových třeba uvésti u Přemilovska, Sechova, Zdeslavic a Ovesné Lhoty hnědel, u Kožlé fluorit, u Ovesné Lhoty cínovec a u Chřenovic rutil. Vedle sloupkovitého beryllu a modravých aggregátů stébelnatého i vláknitého disthenu se zrnky orthoklasu u Ledče se nalézajícího, má Ledečsko stříbronosné rudy, na něž v XV. a XVI. století bylo dolováno u Ledče, Číhoště, Knínic a Ovesné Lhoty.
. . .
Složení půdy má ovšem vliv na výběr rostlin hospodářských, který není a nemůže býti ani obsáhlý. Pěstujeť se na Ledečsku hlavně žito, oves a brambor a ve výše položených osadách i len. Pro domácí spotřebu uplatňuje se též pšenice a ječmen. Z okopanin sází se krmná řepa a zelí, které u Dlužin, Ovesné Lhoty a Druhanova proslulo od nedlouhé doby svou dobrou jakostí a pode jménem "zelí dlužinské" vyváži se každoročně odtud až na Moravu, kde jest po zásluze ceněno a hledáno.


Tu a tam pěstuje se spoře cukrovka, mák, hrách a řepka. Z pícnin při střídavém hospodářství pěstuje se hlavně červený jetel a úročník. méně pak jetel bílý a nepatrně vojtěška. Snaha, aby výroba rostlinná na okrese byla zvýšena, zdárně pokračuje, nebot v poslední době sahá se k osivu přesetému a k umělým hnojivům; rovněž tak i hospodářským strojům dostává se patřičného povšimnutí.
. . .

Žádné komentáře:

Okomentovat