Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

pátek 16. září 2011

Šemík na vojně

Smrdovský rodák Alois Šemík byl prvorozený syn Jana Šemíka, rolníka na statku č. 12. Alois se narodil 20. prosince 1874. O dva dny později byl pokřtěn, za kmotra mu byl Josef Šemík (Janův bratr), rolník z č. 17. 
Na fotografii je Alois v uniformě z 1. světové války. Tehdy mu bylo asi 40 let, byl otcem dcery Anny (*1902) a syna Františka (*1908), mého dědy. Od roku 1899 žil v Rozsochatci, kam se přiženil na statek č. 30 do rodiny Josefa Ledvinky.
Jan Šemík, Aloisův otec, byl ročník 1849 a týkala se ho jako jednoho z prvních všeobecná branná povinnost, která byla zavedena v českých zemích v r. 1868. Od té doby se povinná vojenská služba v českých zemích týkala většiny mužské populace. Délka služby byla stanovena na tři roky, u námořnictva na čtyři. Potom následovalo sedm let zálohy a dva roky v takzvané zeměbraně.
Jan se ženil v roce 1874, bylo mu 24½ a v matrice se lze dočíst. Jan Šemík, reservník od c. k. 4.ho pluku dělostřelectva polního rytíře z Hauslabů... Jeho dcera Božena později vzpomínala... Jako mladík byl Jan Šemík odveden k dělostřeleckému pluku do Buda-Pešti.
Vraťme se do 20. století. Po skončení 1. světové války se v nově vzniklé republice začaly v obcích objevovat pomníky, na kterých jsou jména obětí. Později ke jménům přibyly oběti 2. světové války.
Například v Rozsochatci, kde žil Alois z fotografie, bylo za první války 14 obětí. Mnoho můžů rukovalo hned v červenci 1914. Mnozí se vrátili. I když bojovali na straně mocnářství, byli rádi, že se dočkali samostatného Československa. Někteří se vrátili z bojů jako legionáři. Někteří se vrátili s podlomeným zdravím a někteří nepřežili.
V Sázavce, tehdejším Smrdově, to bylo 13 obětí. Po skončení války byl 28. května 1922 odhalen pomník padlých. Obec jej nechala postavit za 7200 Kč.
Jedna ze čtyř obětí za 2. světové války má vztah k rodu Šemíků. 1. dubna 1945 zaútočily „kotláři“, jak se tehdy říkalo hloubkovým letcům amerického letectva, na lokomotivu osobního (!) vlaku na zastávce Smrdov. Při náletu zahynul žák 4. třídy světelské obecné školy Ládík Nedvěd a sedmnáctiletá Anna Malinová (dcera Jaroslava Maliny z č. 12), oba ze Smrdova. Je ironií osudu, že dva mladé životy zhasly rukou spojenců úplně nevinně.
Ovesná Lhota (foto) vzpomíná na šest obětí z doby 1914-1918 a šest z období 1939-1945. Mezi obětmi je i jméno Ladislava Šemíka.

Žádné komentáře:

Okomentovat