Cesta pokračuje

Při hledání v matrikách jsem u smrdovské fary posledně narazil na několik zápisů, které se vztahovaly ke strážním domkům u trati Kolín - Jihlava. Do druhé poloviny 19. století v kraji mezi Habry a Světlou existovaly pro dopravu pouze cesty, které navazovaly na dávnou síť obchodních stezek. Haberská stezka (to označení vzniklo díky zmínce v Kosmově kronice) byla společně s Libickou cestou - obě vycházely patrně z Čáslavi - spojnicí s Moravou a historickou Jantarovou cestou.

Tato zastávka vznikla až v r. 1911

V roce 1867 se ale začala vyměřovat Rakouská severozápadní dráha. První slavnostní výkop Severozápadní dráhy byl proveden 25. listopadu 1868 u Čáslavi. Samotná stavba probíhala dosti rychle - v září 1870 byl dokončen úsek Německý Brod - Golčův Jeníkov.   Dne 28.10.1870 projel první vlak s lokomotivou a dvěma vozy. V prosinci byly zprovozněny úseky Jihlava - Golčův Jeníkov a Znojmo - Okříšky a nakonec v březnu 1871 Okříšky - Jihlava. Trať stavěli převážně Italové. Mechanizace nebyla na stavbě téměř žádná, používaly se lopaty a krumpáče, kolečka a koňské povozy, proto na stavbě pracovali tisíce lidí. Roku 1871 byla otevřena pošta v Leštině, kam poštu dopravovala už nová dráha. Do té doby byla doručována pošta do Habrů. V roce 1911 byla zřízena železniční zastávka „U mlýna“, avšak bez čekárny. Tu si obec postavila až v r. 1921 za tehdejších 12000 Kč.

Strážní domky měly zároveň účel dopravní a obytný. Sloužily jako nájemní služební byt zaměstnance dráhy a jeho rodiny. Jejich děti navštěvovaly nejbližší školu. Zároveň strážník trati, v železničářském slangu vechtr, vykonával v okolí domku strážní službu, která spočívala v povinnosti projít po každém průjezdu vlaku přidělený úsek trati a zkontrolovat technický stav trati. Dozor měl význam i v protipožární ochraně, mohl pomoci včas odhalit vznikající požár polí, lesů či dřevěných staveb od jisker z parních lokomotiv. Každý strážní domek měl číslo. V okolí Sázavky a Ovesné Lhoty to byly domky č. 176 - 181. Zachována do dnešních dnů je například vechtrovna č. 187 nazývaná "U vraha". Zná někdo nějaký příběh spojený se strážními domky v okolí?

Na území leštinského katastru stál domek č. 181/45. Žel. strážníkem tam byl Ferdinand Zettl a v roce 1880 se mu  narodil  syn. Další domek č. 180/44 obývala rodina Josefa Celby. Roku 1881 se zde narodila dvojčata Františka a Bohumila. Tyto děti asi docházely do dobrnické školy. Další směrem na Vrbici mohly navštěvovat školu ve Smrdově.

Ve strážním domku č. 179/33 na katastru Vrbice byl vechtrem Karel Tröster. Strážní domek č. 178/32 ve vrbickém katastru se nacházel u Panského mlýna. V roce 1880 se tu narodil syn Josefa Zikmunda.
Strážní domek č. 177/83 ve smrdovském katastru stál u Lacinova mlýna (dnes zastávka Sázavka). 28. února se zde narodila Juliána v rodině Ferdinanda Pella. Rok jsem si nezapsal (asi kolem r. 1880).

Juliána ze strážního domku čís. 177

Zde se v té době narodil také František Pištal, nemanželský syn služebné ze strážního domku.

Strážní domek č. 176/82 ve Smrdově se nacházel pod lesem "borovou" (ještě stojící?). V roce 1871 zde byl strážníkem Karel Procházka a narodila se mu 9. října dcera Františka. Roku 1875 zde už ale sloužil a strážil František Zouvar.

Na rozdíl od usedlých sedláků a dalších lidí, kteří se živili v zemědělství, drážní zaměstnanci a jejich rodiny se stěhovali z různých koutů království a monarchie. Ti místní se často narodili, žili, oženili nebo vdaly a zemřeli v jedné a té samé obci, na jednom gruntu. Z odrodilých Šemíků z té doby byl takový cestovatel František, narozený v roce 1888, který se usadil až v Horním Prysku. O tom ale až příště.