V polovině 19. století došlo ke zlomu, na který dnes vzpomínáme jako na zrušení roboty (1848). Do té doby i sedlácí pracovali na panském. Statky (tzv. rustikál) měli v nájmu. V případě Smrdova i okolních vesnic spadaly zdejší statky až do roku 1850 pod panství vrbické (Wrbitz).
 |
| Mapa z roku 1850 (zdroj: hist. mapy z mapy.cz) |
Co o době v první polovině 19. století můžeme vyčíst z matrik o rodech Šemíků? 30. června 1850 se narodila Anna. Je zajímavé, že pradědou Josefa (chalupníka z č. 16) z matčiny strany byl Josef Šemík z č. 12, jehož datum narození odhaduji na dobu kolem roku 1760. Někdy počátkem 19. století se tedy ženil Jan Šemík z č. 16 a bral si Barboru, také Šemíkovou, z č. 12.
 |
| otec Josef Šemík, Smrdov č. 16; matka Anna, roz. Bártová v Kameni č. 3 |
Ve stejném roce 6. února se ženil Alois Hradecký, mistr řeznický ze Smrdova č. 12.
Nevěstou byla Kateřina, dcera Františka Šemíka, sedláka z č 12.
Je zde i vlastnoruční podpis otce Františka (Franz), protože nevěsta byla ve svých 20 letech nezletilá. Zletilosti mládež tehdy
dosahovala
až ve 24 letech.
Kolik bylo tehdy Františkovi, nevím. V té době byl sedlákem na č. 12 už jeho syn Josef Šemík (* 1821), jehož manželce Anně se narodili synové Josef (*1846), Jan (*1849-1929) a František (*1852). Příště se podíváme na moje nejstarší objevy.
Žádné komentáře:
Okomentovat