Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let vykrystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat ...

úterý 12. února 2013

Bačkov č. 28

Písemný operát stabilního katastru 
O rodu Šemíků v Bačkově jsem se již zmiňoval. Začínali v č. 28. Zde žil domkář Václav Šemík. Měl tři syny. František zůstal hospodařit v rodném domku. Václav mladší se zabydlel v č. 14.
Tak to bylo v době, kdy se vytvářel stabilní katastr, tedy kolem roku 1838. Odkud do Bačkova Václav starší přišel, není probádáno.
V následujících letech, někdy kolem roku 1860, se třetí syn - Josef Šemík - nastěhuje do č. 17. To už se však několik roků Václav s Františkem „předhání“, kdo bude mít více dětí. Všichni tři jsou domkáři. V Ottově slovníku naučném můžeme číst: „Domkař nebo baráčník, který má jen barák bez polí“. Dříve se říkalo domkářům také zahradník. Protože neměli vlastní pole, jen kus zahrady, živili se pravděpodobně prací na panském velkostatku, který byl v Bačkově u tehdy ještě existujícího zámečku. Možná si také přivydělávali řemeslem. Jakým? Neznámo.
Šemík František, č. 28
Zatím se podařilo zjistit, že František Šemík se ženou Alžbětou (roz. Matoušková ze Smrdova) měli postupně Marii (*1846), Jana (*1849), Josefa (*1853), Marii (*1855), Kateřinu (*1858), Františka (*1861), Václava (*1863). Ne každé dítě přežilo první měsíce po porodu. Křestní jméno dostalo v takovém případě další dítě stejného pohlaví (Marie).
Šemík Václav, č. 14
Jeho bratr Václav, který se oženil patrně o něco později, žil na č. 14 s Josefou (roz. Doležalová z Bačkova) - a měli také řadu dětí: Anna (*1849), Josef (*1852), Marie (*1854), Kateřina (*1857), Jan (*1861), Barbora (*1863). Rozestup mezi jednotlivými dětmi byl zpravidla 2-3 roky.
Nejmladší bratr Josef Šemík (*1835) společně s manželkou Magdalénou, rodem Zadinovou ze Smrdova, hospodařili v Bačkově č. 17. Zatím jsem vypátral tyto jejich potomky: Josef (*1862), Václav (*1868, ditě brzy zemřelo), Václav (*1870), Anna (*1876).

Skokem v čase se dostáváme k referenčnímu roku 1910. Při sčítání lidu žije na č. 17 Josef (*1835) na vejminku u syna, který je nádeníkem, tedy pomocným dělníkem na velkostatku.
Sčítání lidu 1910 - Bačkov č. 17
Co je zajímavé, že otec Josef, v ten čas mu bylo 75 let, pravděpodobně před rokem 1910 se svým synem nežil. Při sčítání o deset let dříve byli uvedeni v domácnosti se synem Josefem a jeho manželkou ještě tchán a tchýně.
Sčítání lidu 1900 - Bačkov č. 17
A co další Šemíkovi v Bačkově na počátku 20. století? Bratr Josefa z č. 17, Václav (*1870) má tři dcery (Marie, Růžena, Anna), je čeledínem a žije na velkostatku v č. 1b. Ve stavení č. 14 již Šemíkovi nežijí. Přiženil se sem krejčí ze Zboží Jan Trouba, který si vzal Marii, jednu z dcer Václava Šemíka. V č. 28 bydlí domkář František Šemík (*1861) se ženou Františkou, původem Němcovou z Hostovlic. Nemají patrně děti, a tak jméno Šemík ve druhé čtvrtině minulého století z Bačkova stejně jako ze Smrdova mizí. Bačkovská linie má pokračovatele v Chrtníči. Ale o tom zase někdy příště.

2 komentáře:

  1. Mám dotaz:Existuje v popisované době nějaké přímé propojení bačkovské a smrdovské linie Šemíků? Já vidím pouze nepřímé propojení přes manželku Josefa Šemíka(*1835)Magdalenu,roz. Zadinovou,pocházející ze Smrdova.

    OdpovědětVymazat
  2. To spojení je tušené. Pokud existuje, bude to někdy koncem18. století. Co je potvrzeno, je spojení z Bačkova na Šemíkovi v Chrtníči (č. 21 a 29).

    OdpovědětVymazat