V minulém příspěvku jsme mohli nahlédnout do sčítacích listů z první akce podobného druhu v Československu. Sčítání lidu se konala i za Rakouska - Uherska a to už od roku 1869. Na rozdíl od bývalého ledečského okresu, kde se dochovaly sčítací listy jen z roku 1921, ve vedlejším haberském soudním okresu jsou dochovány i podklady z předchozích soupisů obyvatelstva. Nenajdeme je ale v Havlíčkově Brodě, nýbrž v Kutné Hoře, kde jsou uschovány sčítací archy např. ze Smrdova, Bačkova nebo Chrtníče.
Kupříkladu na statku č. 12 ve Smrdově se v roce 1900 (přesněji na začátku ledna 1901) nacházelo sedm osob.
Společně s rodinou hospodáře Jana Šemíka, který byl v té době také starostou obce, bydleli na statku dva čeledíni a dvě děvečky. Alois, jediný syn Jana, zde není uveden, neboť v tuto dobu je již dva roky hospodářem v Rozsochatci.
V letech 1900 a 1910 byly kromě právě přítomných osob v domácnostech zaznamenány i počty domácích zvířat.
 |
| 1900 - domácí zvířata na č. 12 ve Smrdově |
Na počet sedláků, kteří měli koně, v roce 1900 stačily obě ruce. O deset let později budou koně ve Smrdově v 18 domech z celkových 88 čísel popisných. Za celou obec se zvýšil počet hospodářských koní z 23 na 37. Pro zajímavost. V roce 1910 bylo v obci Smrdov 503 kusů hovězího dybytka, 175 kusů prasat a také 39 úlů. Nejpilnějším včelařem ve Smrdově byl Rudolf Vrba (žid, obchodník, kramář) z č. 71.
Na č. 12 roku 1910 chybí Janova žena Anna, která zemřela kolem roku 1901. Jan Šemík se oženil s vdovou Marií Malinovou (rozenou Jamborovou). Ta měla z předchozího manželství syna Jaroslava. Jaroslav Malina v době sčítání lidu 1910, tedy zkraje ledna 1911, ve Smrdově není. V roce 1929, kdy Jan Šemík zemře, Jaroslav převezme statek a bude dál na č. 12 hospodařit.
Čeledíni a děvečky (služky) se behěm deseti let obměnili. Jan Šemík již nebyl starostou. Tím byl Alois Zadina, hostinský z č. 46. U Šemíků přibyla jedna kobyla. Počet volků se často měnil, neboť Jan s nimi pravděpodobně "handloval".
 |
| 1910 - domácí zvířata na č. 12 ve Smrdově |
Z dalších domů, kde žil někdo z Šemíků, uvedu č. 79, č. 73 a č. 17.
 |
| 1900 - Josef Šemík s manželkou Marií na výměnku v č. 17 |
V roce 1900 zde (č. 17) žije ještě František (*1875), syn Josefa a Marie Šemíkových. O deset let později bude František hospodským v Číhošti a Marie bude vdovou.
Dovoluji si nejdříve okomentovat a doplnit výše uvedený příspěvek- spolu s příspěvkem předchozím(Sčítání lidu 1921):
OdpovědětVymazatZveřejněné údaje ze Smrdova č.17 a z Ćíhoště č.23 se týkají mých předků, neboť František Šemík(nar.1875),syn Josefa a Marie Šemíkových, byl mým dědečkem.Ten se v r. 1904 odstěhoval do Číhoště č. 23, kde se v r. 1907 narodil můj otec Bohumil Šemík(ten na sčítání z r. 1921 není uveden)a v r. 1913 jeho sestra Božena. Oba již dnes nežijí.
Pomocí údajů,zveřejněných na tomto blogu(který od počátku s obdivem sleduji) jsem se pokusil amatérsky sestavit rodokmen naší "číhošťské" větve a doplnit ho do současnosti.Jde o materiál,přesahující rozsah tohoto komentáře a proto si ho dovolím zaslat k posouzení panu Romanu Šemíkovi zvlášť, bude-li si to přát.
Vážení příslušníci rodu Šemíků,
chtěl bych na tomto místě vyslovit poděkování a obdiv panu Romanu Šemíkovi za to co udělal pro zdokumentování historie našeho rodu a organizaci našich srazů.Myslím,že je naší morální povinností mu v tom všemožně pomáhat, k čemuž vás všechny vyzývám.Děkuji!
S pozdravem
Ing. Vlastimil Šemík
No to je paráda Vlastimile. Vítejte do "smrdovské" větve Šemíků. Podle všeho jsme příbuzní v 9. stupni nebo přes 4. či 5. koleno:-) Vzpomínám si na první setkání v Číhošti, kde jsem zaslechl, že se tam někdo z předků narodil. Je zajímavé, že Bohuslav při sčítání obyvatel v roce 1921 chyběl. Určitě se mi ozvěte. Kontakt emailem na Semik na Seznamu.cz.
OdpovědětVymazatZdraví
Roman Šemík