Vojenským veteránům

Karel Šemík z Jiříkova

Se stým výročím konce 1. světové války můžeme vzpomenout na všechny muže z rodu Šemíkových, kteří v uniformách monarchie nebo čsl. legií byli svědky válečného utrpení. Mnozí snad zažívali i naději na lepší poválečný život.

Pojďme si připomenout Aloise ze Smrdova, Františka z Číhoště, Jana a Františka ze Světlé, Františka ze Starého Kolína, Františka z Chrtníče, Josefa a Karla z Ovesné Lhoty, Karla z Jiříkova.

První známý válečný veterán byl bezesporu Jan Šemík (*1775) z Ovesné Lhoty, o kterém jsem psal před několika dny. Ten zažil napoleonské války na začátku 19.  století. Později se usadil ve Světlé. Jeho syn Antonín založil v městečku u řeky Sázavy několikagenerační tradici krejčovského řemesla. Před pár dny jsem objevil, že jeden z vnuků Antonína Šemíka (*1811) byl vojákem ve 21. pěším pluku. Následoval tak svého pradědu Jana. Bohužel osud Stanislava Šemíka nabral rychlý konec. Narodil se 12. března 1866. Zemřel mlád 24 let ve Vídni.

Stanislav Šemík (+14.1.1890) - digitální knihovna

V matrice zemřelých a nezvěstných pěšího pluku 21 můžeme dohledat na str. 165 záznam o úmrtí Stanislava Šemíka. 14. ledna 1890 naposledy vydechl ve vídeňské C. k. všeobecné nemocnici (K. K. allgem. Krankenhause). Příčinou úmrtí byl zánět pohrudnice (Pleuritis), obvyklá to komplikace spojená se zápalem plic. Kromě věku dožití lze vpravo svisle přečíst civilní profesi - krejčí (Schneider). Délka vojenské služby byla v té době tři roky. 21. pěší pluk sídlil v Čáslavi. Doplňovací okres sahal od Chrudimi po Jihlavu, od Čáslavi po českomoravskou hranici.