Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

čtvrtek 29. září 2011

Cesta pokračuje

Při hledání v matrikách jsem u smrdovské fary posledně narazil na několik zápisů, které se vztahovaly ke strážním domkům u trati Kolín - Jihlava. Do druhé poloviny 19. století v kraji mezi Habry a Světlou existovaly pro dopravu pouze cesty, které navazovaly na dávnou síť obchodních stezek. Haberská stezka (to označení vzniklo díky zmínce v Kosmově kronice) byla společně s Libickou cestou - obě vycházely patrně z Čáslavi - spojnicí s Moravou a historickou Jantarovou cestou.
Tato zastávka vznikla až v r. 1911
V roce 1867 se ale začala vyměřovat Rakouská severozápadní dráha. První slavnostní výkop Severozápadní dráhy byl proveden 25. listopadu 1868 u Čáslavi. Samotná stavba probíhala dosti rychle - v září 1870 byl dokončen úsek Německý Brod - Golčův Jeníkov.   Dne 28.10.1870 projel první vlak s lokomotivou a dvěma vozy. V prosinci byly zprovozněny úseky Jihlava - Golčův Jeníkov a Znojmo - Okříšky a nakonec v březnu 1871 Okříšky - Jihlava. Trať stavěli převážně Italové. Mechanizace nebyla na stavbě téměř žádná, používaly se lopaty a krumpáče, kolečka a koňské povozy, proto na stavbě pracovali tisíce lidí. Roku 1871 byla otevřena pošta v Leštině, kam poštu dopravovala už nová dráha. Do té doby byla doručována pošta do Habrů. V roce 1911 byla zřízena železniční zastávka „U mlýna“, avšak bez čekárny. Tu si obec postavila až v r. 1921 za tehdejších 12000 Kč.

Strážní domky měly zároveň účel dopravní a obytný. Sloužily jako nájemní služební byt zaměstnance dráhy a jeho rodiny. Jejich děti navštěvovaly nejbližší školu. Zároveň strážník trati, v železničářském slangu vechtr, vykonával v okolí domku strážní službu, která spočívala v povinnosti projít po každém průjezdu vlaku přidělený úsek trati a zkontrolovat technický stav trati. Dozor měl význam i v protipožární ochraně, mohl pomoci včas odhalit vznikající požár polí, lesů či dřevěných staveb od jisker z parních lokomotiv. Každý strážní domek měl číslo. V okolí Sázavky a Ovesné Lhoty to byly domky č. 176 - 181. Zachována do dnešních dnů je například vechtrovna č. 187 nazývaná "U vraha". Zná někdo nějaký příběh spojený se strážními domky v okolí?

Na území leštinského katastru stál domek č. 181/45. Žel. strážníkem tam byl Ferdinand Zettl a v roce 1880 se mu  narodil  syn. Další domek č. 180/44 obývala rodina Josefa Celby. Roku 1881 se zde narodila dvojčata Františka a Bohumila. Tyto děti asi docházely do dobrnické školy. Další směrem na Vrbici mohly navštěvovat školu ve Smrdově.
Ve strážním domku č. 179/33 na katastru Vrbice byl vechtrem Karel Tröster. Strážní domek č. 178/32 ve vrbickém katastru se nacházel u Panského mlýna. V roce 1880 se tu narodil syn Josefa Zikmunda.
Strážní domek č. 177/83 ve smrdovském katastru stál u Lacinova mlýna (dnes zastávka Sázavka). 28. února se zde narodila Juliána v rodině Ferdinanda Pella. Rok jsem si nezapsal (asi kolem r. 1880).
Juliána ze strážního domku čís. 177
Zde se v té době narodil také František Pištal, nemanželský syn služebné ze strážního domku.

Strážní domek č. 176/82 ve Smrdově se nacházel pod lesem "borovou" (ještě stojící?). V roce 1871 zde byl strážníkem Karel Procházka a narodila se mu 9. října dcera Františka. Roku 1875 zde už ale sloužil a strážil František Zouvar.

Na rozdíl od usedlých sedláků a dalších lidí, kteří se živili v zemědělství, drážní zaměstnanci a jejich rodiny se stěhovali z různých koutů království a monarchie. Ti místní se často narodili, žili, oženili nebo vdaly a zemřeli v jedné a té samé obci, na jednom gruntu. Z odrodilých Šemíků z té doby byl takový cestovatel František, narozený v roce 1888, který se usadil až v Horním Prysku. O tom ale až příště.

4 komentáře:

  1. Strážní domek 178/32 u Panského mlýna (dnes Vrbice čp. 32) obývala v 50. letech 20. století rodina Linhartových. Jejich děti chodily do školy ve Smrdově. Předtím, ve 40. letech tam přejel vlak malou holčičku tehdejšího strážného, měla hrob vedle rodiny Fialových na smrdovském hřbitově. Tento domek stále stojí, je opravený a slouží k rekreaci jedné rodiny z Prahy 10 (viz www.cuzk.cz). Strážní domek 176/82 pod Borovou jsem nenašla, ani se na něj z dětství nepamatuji (trávila jsem prázdniny ve Smrdově, kde se 1916 narodila moje máma). Prosím o kontakt na autora tohoto blogu (mám fotku p. Šemíka z Ovesné Lhoty, který zemřel v roce 1968 (křestní jméno si nepamatuji), kamarádil s rodinou Fialových ze Smrdova čp. 89. Znám něco z jeho života, chtěla bych vědět víc. Díky.
    Iva Procházková
    druga@centrum.cz

    OdpovědětVymazat
  2. Strážný domek pod lesem Borová samozřejmě znám. Já pamatuji, že v něm bydlela rodina p. Vobořila, který dělal u ČSD. Byl to děda mého spolužáka. Někdy kolem roku 1965 už však byl prázdný, protože p. Vobořil zemřel (náhle - ani nebyl v důchodovém věku) a paní Vobořilová se odstěhovala k dceři do Sázavky. Ponechala si - asi jako zdroj příjmů - povinnost rozsvěcet světelné návěstí na trati. To s dělo tím způsobem, poněvadž nebyla trat elektrifikována, že se do návěstidla vkládala petrolejová lampa, do které se musel dolít petrolej a zapálit knot. Pamatuji se také, že jsme tam v letě se spolužákem jezdili dolívat a zapalovat lampu i my... Jezdili jsme na Pionýru (neměli jsme ještě řidičák) cestou od Sázavky k lesu Borová, avšak v lese už žádná cesta k domku nebyla a není dodnes. Pamatuji si, že pan Vobořil chodil domů podél trati od zastávky v Sázavce. Ale to není tak dávná minulost.
    V kronice smrdovské školy je zmínka o strážních domcích čp. 82 a 83. Vzhledem k tomu. že čp. 83 je u zastávky, lze usuzovat, že původní číslo popisné domku pod Borovou bylo 82. Dnes je to evidenční číslo 8. Jaký k němu byl přístup, resp. příjezd těžko říci. Vím, že paní Vobořilová mluvila o tom, že chodila nakupovat do Dlužin. A ještě mi jeden občan Horních Dlužin vyprávěl, že u domku, byl přejezd se závorami a že tam tudy jezdil s rodiči na louku na Smrdovsko. Ale nevím kam, když od domku žádná cesta nevede...

    OdpovědětVymazat
  3. Koupil jsem vechtr v Tochovicích nachází se na trati Zdice - Protivín 61,1km .Tento vechtr jsem celý předělal a i přestavěl.Dnes v něm trvale bydlím.Může mi někdo pomoci zjistit něco o jeho historii.Rád bych zde ze ze staré kolny vybudoval objekt který bude připomínat historii železnice.Proto bych chtěl poprosit,sháním staré návěstí,výhybku,různé lampy,cedule apod.Může mi někdo poradit a pomoci?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je někde u odbočky bývalé vlečky k přehradě Orlík? Některé staré předměty má sdružení na příbramském nádraží (http://rpdrahy.wz.cz/Aktivity-sdruzeni.html). Dalo by se určitě zjistit, kdo v domku žil na přelomu 19. a 20. století. Pokud to byl domek hlídače č. 5, potom zde je asi první vechtr - http://ebadatelna.soapraha.cz/d/10479/32#

      Vymazat