Na vědomost se dává

Po 15 letech od prvního srazu v Číhošti a po dvou letech od posledního setkání na Vyšehradě plánujeme letošní sraz ve Velkých Popovicích. Existuje možnost spojit naši "valnou hromadu" s exkurzí v místním pivovaru.

Máte na výběr ze dvou termínů. Sobota 16. května nebo sobota 20. června. Vyberte si na Srazovníku a dejte co nejdříve vědět, kolik by vás přijelo, abychom mohli lépe naplánovat celou akci.

Poznámka. Ještě navíc přibyl jeden možný termín: 30. května.

Ve Velkých Popovicích se vařilo pivo nejméně od 16. století. Vznik současného velkopopovického pivovaru inicioval František Ringhoffer II. (1817–1873), významný průmyslník, podnikatel, politik, starosta Smíchova a poslanec Českého zemského sněmu. Do dnešních dnů se z rozsáhlého komplexu Ringhofferových závodů zachoval pouze pivovar Velké Popovice. Je jediným výrobním závodem rodiny Ringhofferů, který nepřetržitě vyrábí svůj produkt od založení v roce 1874 až do současnosti.

Kde se vzal myslivec Šemík?

První stopa po Janu Šemíkovi, panskému myslivci, se objevuje roku 1651 v Soupisu poddaných podle víry. Stejně tak to platí pro Adama, předpokládaného Janova syna. Druhá stopa je z roku 1653. To Jan Šemík na Horách Vrbických prodává chalupu. A pak už o Janovi nic. Jen dvě smlouvy o prodeji jednoho gruntu, ve kterých jsou zmínky o vdově a dceři po Šemíkovi. Z toho lze vyvodit, že Jan zemřel před rokem 1667.

zdroj: Kronika města Světlé (Seidler)

Kdy Jan Šemík na Hory Vrbické přišel? Napovědět nám může Trčkovský urbář pro Světelské panství z roku 1591. Cenným zdrojem je bakalářská a zejména diplomová práce Ivety Krpálkové. Přinesla totiž podstatné detaily o Trčkovském urbáři. Doposud jsem čerpal z práce Karla Seidlera, který na konci Kroniky města Světlé uvedl přepsanou část urbáře. Přepis je neúplný a obsahuje mnohé chyby, přesto zůstává důležitým zdrojem o historii Světlé nad Sázavou. Iveta Krpálková nejen načetla celý urbář, ale také zjistila, že na zapisování se postupně podílelo 12 písařů. Přišla na to, že jeden z písařů zapsal roku 1644 zápisy týkající se vesnic Vrbice, Hor Vrbických a Lipničky.

doplnění k vesnici Hory Vrbické (1648)

Další písař připsal poznámku k vesnici Hory Vrbické v roce 1648. Tento zápis je psán českou novogotickou kurzívou. Oproti jiným zápisům je písmo méně úhledné. Porovnáním Seidlera a Krpálkové vidíme, že v Kronice města Světlé chybí Krs (Martin Krs je r. 1651 v Soupisu poddaných). Zajímavé je to u doplňku z roku 1648. U Seidlera je tam Rozwora Vojiřzka, Kantorská chalupa. Pro Ivetu Krpálkovou je to, co Seidler načetl jako Rozwora, nečitelné. I druhý zápis je nejasný. Je to Lendička? V následujícím přepisu máme u některých jmen dvě varianty.

Podstatné je, že ani v roce 1648 není zmíněn Šemík. Z toho vyplývá, že myslivec Jan Šemík pravděpodobně na Hory Vrbické přišel mezi rokem 1648 a 1651. Ještě je tu možnost, že na Horách Vrbických byl, ale v urbáři jeho příjmí není. Kdo třeba žil v té Kobantovské chalupě?

[folium 146v]

Ves Hory Vrbické

Léta 1644 vyhledáno etc. z té vsi ourok na Světlou tento platí. Totiž:

• Krs                   ouroku sv. J. 40 gr.

                                        sv. H. 44,5 gr.

• Tomek                          sv. J. 17 gr.

                                        při sv. H. žádného

• Pospíšil                         sv. J. 3 gr.

                                         sv. H. 3 gr.

přípis z roku 1648:

• [......]                              sv. J. 9gr.

   (Rozwora)                     sv. H. 9 gr.

• Lendička [!]                   sv. J. 15 gr.

   (Wojiczka)                     sv. H. 15 gr.

• Kobantovská chalupa  sv. J. 3 gr. 

   (Kohautowska)              sv. H. 3 gr.

• Více z luk při sv. H.:

Tomek                              39,5 gr.

Pospíšil                             15 gr.

Na svatého Jiří - sv. J., na svatého Havla - sv. H, malý groš český - gr.

Kurzívou je verze vzniklá ve spolupráci s kolegy genealogy

zdroje:

KRPÁLKOVÁ, Iveta. Edice Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2023. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/rw9kc/.
KRPÁLKOVÁ, Iveta. Světelské panství ve světle Trčkovského urbáře z roku 1591. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2021. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/f7zsn/.
SEIDLER, Karl a Ant. Vlad. EICHLER. Kronika města Světlé od roku 1207-1886: s dějepisnými poznámkami o nejbližších vsích a místech v okolí Světlé, se statistickými tabulkami a stručnými vyňatky z Trčkovského Urbáře panství světelského z roku 1591.

Kdo, kdy, kde

Nadpis obsahuje otázky, na které se snažíme odpovědět, když bádáme ve starých dokumentech. Nejsou to jen matriční knihy. Jsou to i další dokumenty, ale těch dokumentů při hlubším ponoru do minulosti ubývá. Až jednou přijde okamžik, kdy písemné zmínky o předcích chybí.

Existují další? Kdoví. Pomůže jen trpělivost a čekání na náhodu. Při tom čekání můžeme zkusit ke genealogii přidat genetiku. 

Je skutečně společným předkem všech Šemíků Adam? Lze dobu, kdy žil Tomáš Šemík, potvrdit genetickým testem? Můžeme Jana Myšku označit za společného předka všech Myšků pocházejících z Chlumětína? Kde žil poslední mužský společný předek (MRCA) obou rodů a kdy se mohl narodit (TMRCA)?

Když se čistě zaměříme jen na linii otců a synů a pomineme tzv. vývod předků, kde genetika může také pomáhat, můj první opravdový genetický test proběhl v roce 2019. Zajímavější to začalo být začátkem roku 2023, kdy přibyl do genetického stromu můj 8. bratranec.

A pak přišel rok 2024, ve kterém se objevil "poměrně" blízký rod Myšků. Abychom to "poměrně" upřesnili, na to si budeme ještě muset počkat. Zmíním se o tom na konci tohoto příspěvku.

Je skutečně společným předkem všech Šemíků Adam?

Dá se odpovědět, že ano. S výjimkou těch, jejichž předci se narodili svobodným matkám. Předpokládám, že se Adam Šemík narodil kolem roku ~1630. Na haplostromu FTDNA odhad společného předka Šemíků s přibývajícími testovacími vzorky osciluje (1616 → 1617 → 1649 → 1640 → 1639 → 1638 → 1624 → 1611) okolo předpokládaného roku ~1630. YFULL má jiný způsob výpočtu předpokládaného roku narození společného předka. Kolem Vánoc před dvěma týdny došlo k posunu odhadu 1600 → 1576 (R-BY134066).

Lze dobu, kdy žil Tomáš Šemík, potvrdit genetickým testem?

Na základě testů je současný odhad TMRCA pro narození Tomáše rok 1751 (YFULL - R-FTD40047) a 1695 (FTDNA). Matriční rok narození 1776 je v obou statistických modelech uvnitř intervalu předpokládaného uzlu haplostromu.

Můžeme Jana Myšku označit za společného předka všech Myšků pocházejících z Chlumětína?

Pátrání v digitálních archivech mě skutečně dovedlo do Chlumětína nedaleko města Svratka. Zkusím oslovit pana Myšku přímo v Chlumětíně, abych tuto teorii potvrdil. Současný odhad TMRCA pro narození Jana je rok 1601 (YFULL - R-TY20782) a 1631 (FTDNA). Odhad obou společností je poměrně blízko k předpokládanému roku narození ~1610.

Z pohledu statistiky můžeme napsat, že odhady obou metodologií (YFULL, FTDNA) s dostatečnou pravděpodobností odpovídají matričním údajům Adama, Tomáše i Jana.

Odhad TMRCA ( i  CI 95%) na YFULL

Kde žil poslední mužský společný předek obou rodů a kdy se mohl narodit?

U poslední otázky se nemůžeme spolehnout na žádný písemný údaj o narození. Dostáváme se do středověku, kdy žil společný předek dvou rodů, které známe v novověku pod příjmením Šemíkovi a Myškovi. YFULL odhaduje společného předka v rozmezí mezi letopočty 725-1175-1550. Oproti tomu FTDNA v současné době udává odhad mezi roky 210-748-1150. Odhad doby nejbližšího společného předka na FTDNA se vyvíjel (1049 → 825 → 819 → 818 → 748). Raný nebo vrcholný středověk? Čím později by se klan "Semišků" rozdělil, tím by se podle mě zvyšovala pravděpodobnost, že by k tomuto rozdělení došlo někde v okolí Železných hor, které oddělují Chlumětín (Myškovi) a Smrdov (Šemíkovi). Naopak dřívější TMRCA by mohlo naznačovat, že synové otce "Semišky" se geneticky oddělili mimo území dnešní České republiky. Odhadoval bych ale, že dál žili jako součást kmene, jehož byli členy a na území Vysočiny se jejich potomci dostali společně.