Náš Adam nebyl ve své době jediný, kdo nosil přízvisko Šemík. Zkusme se ponořit do doby před Adamem. Nemusíme chodit až hluboko před Hájka z Libočan. Podívejme se na dobu kolem roku 1600. Kromě Šemíka v Praze a dalších v okolí Dobrušky tu máme ještě dostatečně neprobádanou Mladou Vožici.
Po roce 1650 zde žil Jiří Šemík. To je zachyceno i v matrice narozených. Zdrojem neocenitelných informací je pro nás August Sedláček. V knížce nazvané Minulost města Mladé Vožice v Táborsku, kterou věnoval "svým milým rodákům z lásky", nalistujme kapitolu Místopis a stav Vožice po třicítileté válce.
Dům Matyášovský (č. 186) prodal 1603 Joachym mladší Španovský Mikulášovi, mlynáři z Koutov hořejších, od tohoto přešel na Jana Vršovského z Tešetin, úředníka Vožického, a když jej tento pryč se odebrav pustý zanechal, ujal jej od vrchnosti roku 1605 Jan Šemík ¹). Kateřina, manželka Viléma Mazaného ze Slavětína a v Rachovicích, měla jakés právo na domě Matyášovském, které postoupila roku 1628 Janovi Šemíkovi. 1631 ujal dům ten Jan Šťastný Přehořovský za 1167 kop míš., prodán pak 1642 Ondřejovi Koblicovi.
Posléze jej drželi roku 1685 Jakub Hrdlička, 1686 Jan Strnad, 1688 jej koupila vrchnost Vožická za 330 zl. rýn., 1700 Václav Vobořil...
Dům Vochmitálovský jinak zvaný Šemíkovský (č. 196) držel okolo roku 1610 Mikuláš Šemík, 1629 Jan, syn jeho, 1658 Jiří Šimkův, 1664 Václav Faber, 1683 Jan Procházka jinak Růžička, 1694 Jiří Šípek. Tento jej prodal 1703 rytíři Kryštofovi Štampachovi ze Štampachu za 425 zl. ²)
Správa městečka byla smíšená, protože Vožice byla městem ochranným. Tak jako u měst poddanských, byla část města pozůstávající z domků na purkrechtních gruntech spravována vrchnostenským úřadem. Zbylá část města byla zvána "šosem městským" a měla svou samosprávu. Ta uznávala svrchovanou moc panující vrchnosti. Městská rada byla složena z konšelů v čele s purkmistrem. Nejobšírněji jsou městští úředníci vypočítáni při obnovení rady roku 1701; 1. února jmenuje se tam 12 konšelů, 2 rychtáři, 6 starších obecních, hospodářský, písař radní, servus radní, 2 poručníci nad sirotky, 2 sadci nad masem, 2 sadci nad chleby, 3 kostelníci, starší zádušní, 4 desátníci a čtvero hajných.
20. ledna 1668 byl za Kryštofa Karla Přehořovského sepsán seznam obyvatel Vožických společně s úroky, které platili o sv. Jiří a sv. Havlu. Jsou zde ³) i vánoční a louční platy spůsobem nížepsaným, a sice, jak zůstávali, od Hradu přes pondělek (část města) a náměstí k ulici dolejší:
Nížepsaní nenáleží k šosu, nýbrž k purkrechtu pod roboty:
Jakub, barvíř 40 gr.
Matěj Koblic 20 gr. 1 d.
Z Prázného, nyní Juda Židřického 8 gr.
Pavel shorní 10 gr.
Pavel Rosol 13 gr.
Dorota koupená 10 gr.
Vácslav Dudil 15 gr.
Jan Nebohatého chalupy 10 gr.
Vácslav, soukenník 15 gr.
Jakub, barvíř 10 gr.
Z slouhový pustý 20 gr.
Melichar Brychta 20 gr.
Až potad rychtář městský povinen jest ouroky zupomínati, jenž vynáší summy 106 k. 44 gr. 6 d.
Roboty vykonával toliko onen díl městečka, který slušel k okršku zámeckému, měšťané vlastní výsadami a rozhodnutím kr. kanceláře r. 1604 toho sproštěni byli.
¹) Kniha gruntovní list 100-101 a kniha trhová 394-396
²) Kniha trhová 511-515, 509-510, 530-531
³) Kniha trhová 657-661
⁴) V té době se odváděly peněžní daně dvakrát ročně – v dubnu (úrok svatojiřský) a v říjnu (úrok svatohavelský)
⁵) Někdo platil i vánoční (ván.) nebo luční (louč.) úrok. Vše v kopách (k.), groších (g.), denárech (d.)
Po roce 1650 zde žil Jiří Šemík. To je zachyceno i v matrice narozených. Zdrojem neocenitelných informací je pro nás August Sedláček. V knížce nazvané Minulost města Mladé Vožice v Táborsku, kterou věnoval "svým milým rodákům z lásky", nalistujme kapitolu Místopis a stav Vožice po třicítileté válce.
Dům Matyášovský (č. 186) prodal 1603 Joachym mladší Španovský Mikulášovi, mlynáři z Koutov hořejších, od tohoto přešel na Jana Vršovského z Tešetin, úředníka Vožického, a když jej tento pryč se odebrav pustý zanechal, ujal jej od vrchnosti roku 1605 Jan Šemík ¹). Kateřina, manželka Viléma Mazaného ze Slavětína a v Rachovicích, měla jakés právo na domě Matyášovském, které postoupila roku 1628 Janovi Šemíkovi. 1631 ujal dům ten Jan Šťastný Přehořovský za 1167 kop míš., prodán pak 1642 Ondřejovi Koblicovi.
Posléze jej drželi roku 1685 Jakub Hrdlička, 1686 Jan Strnad, 1688 jej koupila vrchnost Vožická za 330 zl. rýn., 1700 Václav Vobořil...
Dům Vochmitálovský jinak zvaný Šemíkovský (č. 196) držel okolo roku 1610 Mikuláš Šemík, 1629 Jan, syn jeho, 1658 Jiří Šimkův, 1664 Václav Faber, 1683 Jan Procházka jinak Růžička, 1694 Jiří Šípek. Tento jej prodal 1703 rytíři Kryštofovi Štampachovi ze Štampachu za 425 zl. ²)
Správa městečka byla smíšená, protože Vožice byla městem ochranným. Tak jako u měst poddanských, byla část města pozůstávající z domků na purkrechtních gruntech spravována vrchnostenským úřadem. Zbylá část města byla zvána "šosem městským" a měla svou samosprávu. Ta uznávala svrchovanou moc panující vrchnosti. Městská rada byla složena z konšelů v čele s purkmistrem. Nejobšírněji jsou městští úředníci vypočítáni při obnovení rady roku 1701; 1. února jmenuje se tam 12 konšelů, 2 rychtáři, 6 starších obecních, hospodářský, písař radní, servus radní, 2 poručníci nad sirotky, 2 sadci nad masem, 2 sadci nad chleby, 3 kostelníci, starší zádušní, 4 desátníci a čtvero hajných.
20. ledna 1668 byl za Kryštofa Karla Přehořovského sepsán seznam obyvatel Vožických společně s úroky, které platili o sv. Jiří a sv. Havlu. Jsou zde ³) i vánoční a louční platy spůsobem nížepsaným, a sice, jak zůstávali, od Hradu přes pondělek (část města) a náměstí k ulici dolejší:
|
29. Hons Němec | 16 g. | 5 g. 2 d. |
30. Velikán, švec | 11 g. | 4 g. 2 d. |
31. Kryštof Doležal | 8 g. | --- |
32. Martin Kožišník | 1 k. 18 g. | 30 g. |
33. Mikuláš Šťastka | 39 g. | 17 g. 2 d. (louč. 28 g.) |
34. Matěj Bohuslavů | 49 g. 2 d. | 16 g. 2 d. (louč. 24 g.) |
35. Vojtěch Štěpánek | 46 g. | 7 g. 2 d. |
36. Alžběta Koblicová | 1 k. 58 g. | 49 g. 2 d. (louč. 26 g.) |
37. Vácslav, pekař | 32 g. | 5 g. 4 d. |
38. Jan Hřebíček | 20 g. | 6 g. 4 d. |
39. Jan Karnet | 51 g. 5 d. | 16 g. 5 d. |
40. Vácslav Štibral | 1 k. 58 g. 5 d. | 39 g. 5 d. |
41. Jan Bohuslavů | 50 g. | 16 g. 4 d. |
42. Jiří Dvořák | 50 g. 4 d. | 16 g. 2 d. |
43. Pavel Baltazar | 5 g. 4 d. | 17 g. 1 d. |
44. Petr Hošek | 1 k. 17 g. 6 d. | 25 g. 2 d. |
45. Michal Mrázek | 30 g. | 9 g. 5 d. |
46. Vácslav Faber | 1 k. 1 g. | 17 g. 5 d. |
47. Kryštof Sedláček | 1 k. 2 g. 3 d. | 15 g. 4 d. |
48. Dům panský | 3 k. 47 g. | 1 k. 14 g. |
49. Dorota Krejčová | 38 g. | 16 g. 4 d. |
50. Jan Pekárek | 20 g. | 6 g. 4 d. |
51. Vácslav Homolka | 1 k. 22 g. | 30 g. |
52. Matěj Vokurka | 89 g. 4 d. | 2 g. 4 d. |
53. Vácslav Královodvorský | 8 g. | 2 g. 4 d. |
54. Matěj, zámečník | 25 g. | 6 g. |
55. Jiří Koblic | 1 k. 10 g. | 22 g. 5 d. |
56. Severin Šamša | 10 g. | 3 g. 2 d. |
57. Jiří Horka | 7 g. | --- |
58. Šťastný Lexin | 7 g. | --- |
59. Vít, bednář | 13 g. | --- |
60. Obecní chalupa | 15 g. | 6 g. |
sv. Jiří ⁴) sv. Havel | vánoční ⁵) luční platy |
Nížepsaní nenáleží k šosu, nýbrž k purkrechtu pod roboty:
Jakub, barvíř 40 gr.
Matěj Koblic 20 gr. 1 d.
Z Prázného, nyní Juda Židřického 8 gr.
Pavel shorní 10 gr.
Pavel Rosol 13 gr.
Dorota koupená 10 gr.
Vácslav Dudil 15 gr.
Jan Nebohatého chalupy 10 gr.
Vácslav, soukenník 15 gr.
Jakub, barvíř 10 gr.
Z slouhový pustý 20 gr.
Melichar Brychta 20 gr.
Až potad rychtář městský povinen jest ouroky zupomínati, jenž vynáší summy 106 k. 44 gr. 6 d.
Roboty vykonával toliko onen díl městečka, který slušel k okršku zámeckému, měšťané vlastní výsadami a rozhodnutím kr. kanceláře r. 1604 toho sproštěni byli.
¹) Kniha gruntovní list 100-101 a kniha trhová 394-396
²) Kniha trhová 511-515, 509-510, 530-531
³) Kniha trhová 657-661
⁴) V té době se odváděly peněžní daně dvakrát ročně – v dubnu (úrok svatojiřský) a v říjnu (úrok svatohavelský)
⁵) Někdo platil i vánoční (ván.) nebo luční (louč.) úrok. Vše v kopách (k.), groších (g.), denárech (d.)
Žádné komentáře:
Okomentovat