Prázdninové zastavení

Během června jsme se dobrali k termínu vyšehradského srazu. Zapište si následující datum: 112. května 2024. Jako obvykle je to sobota.

Místem setkání, jak už je v přestupných letech tradicí, bude Vyšehrad. Času je dost a pokud by někdo chtěl přiložit ruku k dílu při přípravě srazu, bude jeho pomoc vítána. Opět se vynořuje otázka, zda se objeví další opatrovatel*ka Adamovy radlice.

Bylo by pěkné, kdyby se sešlo všech osm dosavadních držitelů štafetové trofeje. Vím, že všichni mají svoje starosti a někteří žijí daleko od Prahy. Právě jsem se vrátil z Francie, kde žije se svou rodinou Petra. Mimochodem, všechny čtyři držitelky putovní trofeje již nenosí příjmení Šemíková. Na fotografiích ze starších setkání můžeme najít všech osm nositelů Adamovy trofeje. Poznáte je? Kdo bude další...

Počátkem července dorazily z Itálie dva balíčky. Jsou připraveny pro dva bratrance, kteří nám pomohou upřesnit informace v genetickém stromu Adamovy mužské linie. Těším se na setkání s nimi.

Ještě dodatek. Stále platí možnost nechat se doplnit do rozrodu rodu Šemíkova. Co je potřeba udělat? Na kontakt poslat údaje k doplnění. U žijících osob bude uvedeno pouze jméno a příjmení, jak vidno na našem rodokmenu.

Online matriky v Hradci Králové

Od roku 2021 jsou matriky online k dispozici na stránkách Státního oblastního archivu v Hradci Králové a v Zámrsku zůstávají matriky v papírovém originálu.

Farní úřad: Světlá nad Sázavou

sign. 2552, matrika NOZ (→) [↓], 1659-1693

územní rozsah: farnost Světlá nad Sázavou (Benetice, Bohušice, Broumova Lhota, Březinka, Dolní Dlužiny, Druhanov, Horní Dlužiny, Kunemil, Leštinka, Lipnička, mlýny, Mrzkovice, Nová Ves u Světlé, Opatovice, Pavlíkov, Pohled, Příseka, Služátky, Svatojánské Hutě, Světlá nad Sázavou, Závidkovice) + filiální obvod Lipnice nad Sázavou (Budíkov, Bystrá, Dobrá Voda Lipnická, Dolní Město, Kejžlice, Kochánov, Konkovice, Křepiny, Lipnice nad Sázavou, Loukov, Meziklasí, Radkovec, Radostovice, Rejčkov, Řečice, Smrčná, Volichov, Záběhlice) + lokality z okolí (Babice, Bačkov, Boňkov, Hurtova Lhota, Chlum, Krásná Hora, Michalovice, Okrouhlice, Pelestrov, Sázavka, Skála, Vadín, Valečov, Vež, Vrbice, Zahrádka, Zboží)

229 fol., čeština, latina, poznámka: NZ od IV/1659, O II/1659-XI/1693

sign. 2582, index N (→) [↓], 1659-1826

(Benetice, Hutě Benetické, Dobrá nad Sázavou, Dolní Bohušice, Horní Bohušice, Broumova Lhota, Dolní Březinka, Horní Březinka, Dolní Dlužiny, Druhanov, Horní Dlužiny, Hamry mosazné, Kunemil, Lány, Leštinka, Lipnička,  Mezilesí, Mrzkovice, Nová Ves u Světlé, Nový Dvůr, Opatovice, Pavlíkov, Pohleď, Příseka, Rozinin Dvůr, Ředkovský Mlýn, Služátky, Svatojánské Hutě, Světlá nad Sázavou, Weingartův Mlýn, Závidkovice, Žebrákov, Kučerův Mlýn, Bradáčův Mlýn, Spálený Mlýn, stupárna za Pohledí, V Polích) + filiální obvod Lipnice nad Sázavou (Budíkov, Bystrá, Dobrá Voda Lipnická, Dolní Město, Kejžlice, Kochánov, Koňkovice, Křepiny, Loukov, Lipnice nad Sázavou, Meziklasí, Proseč, Radkovec, Radostovice, Rejčkov, Řečice, Skelné hutě Světelské, Smrčná, Trpišovice, Volichov, Záběhlice) + lokality z okolí (Babice, Bačkov, Boňkov, Hora, Horní Paseka, Hurtova Lhota, Chlum, Kojkovice, Krásná Hora, Leština u Světlé, Lubno, Michalovice, Okrouhlice, Pelestrov, Sázavka, Skála, Staré Hutě, Štěpánov, Vadín, Valečov, Vitonín, Věž, Vrbice, Zahrádka, Zboží)

sign. 2583, index O (→) [↓], 1659-1836

(Benetice, Hutě Benetické, Dobrá nad Sázavou, Dolní Bohušice, Horní Bohušice, Broumova Lhota, Dolní Březinka, Horní Březinka, Dolní Dlužiny, Druhanov, Horní Dlužiny, Hamry mosazné, Kunemil, Lány, Leštinka, Lipnička, Mezilesí, Mrzkovice, Nová Ves u Světlé, Nový Dvůr, Opatovice, Pavlíkov, Pohleď, Příseka, Rozinin Dvůr, Ředkovský Mlýn, Služátky, Svatojánské Hutě, Světlá nad Sázavou, Weingartův Mlýn, Závidkovice, Žebrákov, Kučerův Mlýn, Bradáčův Mlýn, Spálený Mlýn, stupárna za Pohledí, V Polích) + filiální obvod Lipnice nad Sázavou (Budíkov, Bystrá, Dobrá Voda Lipnická, Dolní Město, Kejžlice, Kochánov, Koňkovice, Křepiny, Loukov, Lipnice nad Sázavou, Meziklasí, Proseč, Radkovec, Radostovice, Rejčkov, Řečice, Skelné hutě Světelské, Smrčná, Trpišovice, Volichov, Záběhlice) + lokality z okolí (Babice, Bačkov, Boňkov, Hora, Horní Paseka, Hurtova Lhota, Chlum, Kojkovice, Krásná Hora, Leština u Světlé, Lubno, Michalovice, Okrouhlice, Pelestrov, Sázavka, Skála, Staré Hutě, Štěpánov, Vadín, Valečov, Vitonín, Věž, Vrbice, Zahrádka, Zboží)

Farní úřad: Sázavka

Územní obvod: Sázavka (dříve Smrdov), Bačkov, Dobrnice, Leština, Lubno, Ovesná Lhota, Štěpánov, Vrbice, Zboží, Hroznotín (část Dobrnic), Stará Chraňbože (část Dobrnic), Nová Chraňbože (část Dobrnic)

Poznámka: 1358 farní kostel pod patronátem kláštera řádu benediktinů ve Vilémově, od 1694 fara

Druh fary: katolická, vikariát: Ledeč nad Sázavou, diecéze: Královéhradecká, matriční obvod: Světlá nad Sázavou, Habry, okres: Havlíčkův Brod, kraj: Vysočina

sign. 4851, matrika NOZ (→) [↓], 1694-1770
485 fol., čeština, latina, poznámka: N od XI/1694, O II/1698-XI/1770, Z od 1698, fol. 258-259 biřmovaní 1750-1766, fol. 260-271, 354 nemanželské děti 1698, 1736-1770

sign. 2545, matrika N index N (→) [↓], 1771-1830

234 fol., čeština, latina, poznámka: fol 211-212 nemanželské děti 1773-1783

sign. 2546, matrika N index N (→) [↓], 1805-1847

265 fol., čeština

sign. 2547, matrika N (→) [↓], 1844-1862

282 fol., čeština, němčina

Státní oblastní archiv v Hradci Králové

sign. 3047, matrika N (→) [↓], 1863-1882

477 fol., čeština

sign. 6013, matrika N (→) [↓], 1883-1903

421 fol., čeština

sign. 2548, matrika O index O (→) [↓], 1771-1835

102 fol., čeština, latina

sign. 2549, matrika O index O (→) [↓], 1835-1850

120 fol., čeština, němčina

sign. 3048, matrika O (→) [↓], 1851-1885

210 fol., čeština

sign. 2550, matrika Z index Z (→) [↓], 1771-1835

121 fol., čeština, latina

sign. 2551, matrika Z index Z (→) [↓], 1803-1846

88 fol., čeština

sign. 6014, matrika Z (→) [↓], 1847-1907

316 fol., čeština, němčina, poznámka: fol. 316 nařízení presidia o zasílání výkazů zemřelých 1901

Pokud vám vyhovuje hledat ve stažených matrikách, otevřete si archivní pomůcku Sbírka matrik Východočeského kraje. V pdf souboru je u každé matriční knihy odkaz "Stáhnout všechny snímky". Zde můžete použít link [↓].

Blíží se Den otců

V mezičase mezi Dnem matek a otců si můžeme zvolit termín pro konání příštího srazu Šemíků. Po letech hojných a družných přišly časy nejisté a zdrženlivé. Pojďme si společně zavzpomínat a s nadějí vzhlížet k věcem příštím.

Petr a Roman na YFull a FTDNA

Kromě termínu srazu nám chybí kandidát na dalšího nositele rodové štafety. A ještě jeden nebo dva otazníky mi zbývají. Již od března víme, že naše dvě základní rodové linie jsou nejen papírově, ale i geneticky propojeny. Na obrázku je vpravo Horní linie (R. Š. a V. Š.) a vlevo linie Dolní (P. Š., M. Š.). Schválně, zda se vzdálení bratranci podle iniciál poznají. Jsou kandidáty pro genetický test.

V každé z obou linií jsem vybral po jednom zástupci, který každý může pomoci blíže specifikovat konce větviček jednotlivých rodin. Rozdělení jednotlivé větve na menší větve je určeno v podstatě mutací, která se projeví u potomků jednoho muže. Takže genetickým testem se, zjednodušeně řečeno, porovná, s kterou větví má testovaný muž shodné markery a určí se mu tzv. terminální SNP. To je jedna konkrétní mutace, kterou mají alespoň dva muži, a která definuje určitou větev, do které tito muži patří.

Otec Tomáše a Josefův strýc Jakub se usadili v Ovesné Lhotě.
Jejich potomci tam žijí dodnes.

Testováním se rovněž určí i tzv. privátní SNP, které ještě u nikoho nebyly objeveny. Terminální SNP se však může měnit, a to v případě, kdy v jedné větvi přibudou testované osoby, které mají některé tyto privátní SNP shodné. Právě podle těchto společných SNP vznikne nová větev, která může být vlastní třeba konkrétní rodině. (*) Zdá se vám to příliš komplikované? Příští rok na Vyšehradě se to pokusím vysvětlit jednodušší formou :-)

Tomáš Šemík z Ovesné Lhoty a Josef Šemík ze Smrdova byli vzdálenými bratranci (3C1R) se společným předkem Adamem. 3. bratranci jednou posunutí byli spřízněni nejen po mužské linii. Václav Buríšek, syn dcery Tomáše se oženil s dcerou Josefova strýce.

(*) viz GENETICKÝ PŮVOD RODU MATÚŠ

Od fořtknechta k fořtmistrovi

Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.

V 17. století na příkladu komorní pardubické „jägerpartei“ existovali tyto hodnostní stupně: forštmistr (fořtmistr), hofjager, besuchknecht, mladší jager, polní myslivec, planknecht, forštknecht, oborník, nyderknecht, holota. Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Tehdy dostal pardubický hejtman instrukce, aby neposílal hajné pracovat na cizí panství a osvobodil je z většiny robot, kromě těch hlavních v létě, kdy bylo potřeba sklízet obilí a píci. Tyto úlevy se ale netýkaly hajných, kteří drželi statky a také z usedlostí museli platit běžné úroky. Přesto další zdroj příjmů poskytoval myslivcům existenční jistotu, protože odměny za práci myslivce nebyly spolehlivé a závisely na potřebách a štědrosti vrchnosti a také na dostatku zvěře v lese (*).

Opočenský zámek nebyl pouze rezidencí šlechtické rodiny Trčků z Lípy, ale také ekonomicko-správním centrem celého panství. V čele panství stál hejtman, v pramenech nazývaný také „pan ouředník“, který měl na starost vrchní dozor nad vrchnostenskou kanceláří a nad poddanými ve všech záležitostech, ve kterých byly podřízeni vrchnosti. Tuto funkci obvykle zastával příslušník nižší šlechty, jsou ale známy i hejtmani měšťanského původu. Za posledních Trčků spravoval opočenské panství v letech 1600 – 1628 Andreáš Nejman z Ryglic, v letech 1628 – 1629 Václav Kaňka Náchodský a Mikuláš Jeremiáš Třebechovský a od roku 1630 jako hejtman působil Jan Petr Rašín z Rýzmburka. Vedle nich působili jako regenti Samuel z Nejepína (1624) a Jindřich Kustoš mladší ze Zubří (1625 – 1629). V letech 1630 – 1634 byl vrchním regentem Jindřich Straka z Nedabylic. (+)

Na Opočenském panství se Klusák z Kostelce jako hejtman nevyskytoval. Minule jsme se pozastavili nad poznámkou, že Albrecht Beneš Klusák z Kostelce (generační vrstevník Jana Šemíka) byl fořtmistrem a později hejtmanem na Trčkovském panství. Bylo to v Posázaví nebo ve východních Čechách?

Z lovů a myslivosti na Opočensku

V opočenském urbáři z roku 1581 je zmíněn Jan polesnej z Opočna, syn Jíry zahradníka z Bolehoště. Podrobnější informace máme ze tří dochovaných knih počtů. V čele lesního personálu stál roku 1617 „jagrmeistr“ Jan Hylebrand Licek z Ryzmberka. Dále je v účtech uveden Jiřík Němec, myslivec, dále jakýsi Koktáček a Gerhard Pomora. Pan Licek pobíral čtvrtletně 12 kop 30 grošů služného, Jiřík Němec 1 kopu 30 grošů, Koktáček 50 grošů. Dále je zmíněno vyplacení 2 kop Pavlovi Rybáři, myslivci z Krňovic a to „na ústní poručení Jeho Milosti Páně.“ Svého myslivce měl i „mladý pán“, nejspíš syn Jana Rudolfa Trčky Adam Erdman. Z dalšího lesního personálu jsou uvedeni dva holomci (Uhříček a Žába), bažantník Jan Dvořák – syn bažantníka v Chropotíně – se služným 37 ½ groše a Anna Persyánka „dřevo spravující“ se služným 1 kopa 15 grošů. Na některé práce byli najímáni myslivci z okolních panství. V roce 1617 je zmiňován „myslivec polní z Pardubic na outratu lapajíc husy“, který byl ubytován v krčmě v Jasenné a krčmářka obdržela 42 grošů. Roku 1622 jsou v účtech uvedeni kromě pana Licka Matěj Polesný se služným 1 kopa 30 grošů, myslivci Jíra Němec, Jan Koktáček, Pavel z Krňovic a starý Pomora, holomci Uhříček a Pavlíček a bažantník Matěj z Ledec se služným 37 ½ groše. Roku 1623 jsou navíc uvedeni myslivci Vodáček, Pomr mladší, Žába a Janek polesný. (+)

Klusákové z Kostelce

Rod Šemíků přišel do Bačkova až na přelomu 18. a 19. století. Tehdy náležel Bačkov Janu Heřmanu z  Herreitu (Herrnrittu?) a nacházel se zde zámek, který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787. Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele. O tom jsem se zde již kdysi zmiňoval.

erb Klusáků z Kostelce

Nyní bych se vrátil k rodu, který vlastnil Bačkov a také Zboží necelých sto let, počínaje Albrechtem Benešem Klusákem (~1650) a konče Terezou Amchovou z Borovnice, rodem Klusákovou z Kostelce (po roce 1740).

Zaujala mě jedna drobnost v životě Albrechta Beneše Klusáka z Kostelce (*1590 †1651). Ten získal panství Bačkov přibližně v roce 1650. V době kdy sousední panství Vrbice včetně Smrdova a Hor Vrbických kupují Věžníkové. Albrecht Beneš Klusák byl fořtmistrem a hejtmanem u Trčků. To je detail, který stojí za pátrání o podrobnostech.

Nejvyšším úředníkem nade všemi lesy v zemi býval nejvyšší lovčí lesů královských, pod ním stáli lovčí (lat. forestarius), jak se říkalo těmto lidem hezky česky, jinak též fořtmistr, fořt či lesmistr. Struktura loveckých úřadů na čele s lesmistrem se v základních obrysech vytvořila již v předbělohorském období a později se proměňovala spíše jen v detailech.

Od roku 1655 pozorujeme jasné doklady, že myslivci měli jako zaměstnanci vrchnosti zvláštní roli a status. Panský myslivec vykonával dříve funkci, kterou dnes vykonává lesní hospodář. Otázka zní. Mohl znát fořtmistr Albrecht Beneš Klusák panského myslivce Jana Šemíka, který v roce 1650 žil na Horách Vrbických? Budeme-li vycházet z faktu, že oba mohli být do roku 1634 ve službách Trčků, teoreticky to možné bylo. Nevíme ale, kde byl Albrecht Beneš Klusák z Kostelce fořtmistrem a později hejtmanem. Zkusíme pátrat odkud Klusákové z Kostelce pocházeli. Rod, v jehož erbu byly dva zlaté hevery (později se říkalo veřeje) k natahování kuší na modrém štítě. Když byl roku 1634 v Chebu zavražděn Valdštejn a Trčka, Albrechta Beneše vzali do vazby. Brzy ho propustili, protože mu neprokázali žádné pochybení. Jeho manželkou byla Hedvika Něnkovská z Medonos. V roce 1625 se jim narodil syn Jan Maxmilián Klusák z Kostelce, který po smrti otce v roce 1651 zdědil Bačkov.  Hedvika Něnkovská zemřela záhy po porodu syna a v roce 1626 byla pochována v Ličně. To je nedaleko Rychnova nad Kněžnou.

nikoli r. 1747, ale 15.10.1752 umírá
poslední z rodu Klusáků z Kostelce

Albrechtův otec Jan Oldřich Klusák z Kostelce se oženil s Barborou Dobřenskou. Jan Oldřich měl dva bratry. Mikuláše a Albrechta Jiřího. Od roku 1605 do roku 1614 vlastnili bratři Albrecht Jiří a Jan Oldřich Klusákovští z Kostelce tvrz Konárovice, kteří ji kvůli sporům s Kolínskými prodali i s panstvím Kryštofu Nybšicovi z Altendorfu. V roce 1607 prodal Mikuláš Klusák ves Radovesnice císaři Rudolfovi. Mikuláš spravoval jako hejtman mezi roky 1607–1616 komorní poděbradské panství. Pro účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 mu byl majetek konfiskován. Albrecht Jiří prodal 20. července 1607 ves Božec u Krakovan (Lipec) s tvrzí a dvorem také císaři Rudolfovi II. V letech 1619–1621 byl nejvyšším mincmistrem v Kutné Hoře. Albrecht Jiří Klusák nejstarší zemřel v roce 1625 v Lovčicích (Loučově?). Až do r. 1590 byl Božec součástí radovesnického panství, kdy si po smrti Ondřeje Klusáka z Kostelce (†1579)  rozdělili otcovský majetek výše zmínění tři synové. Každé dělení statků vedlo k rozmělnění bohatství rodů. To se týkalo i této české vladycké rodiny. Ještě navíc mnozí příslušníci rodu byli postiženi pobělohorskými rekatolizačními událostmi. Jan Oldřich roku 1615 koupil tvrz "spálenou" se dvorem v Dolanech u Kutné Hory. V roce 1623 odevzdal tento statek dceři Magdaléně, vdané Dobřenské z Dobřenic, a odešel do exilu.

Největší Trčkovské majetky v roce 1635

Ondřejův otec Albrecht Klusák z Kostelce na Horkách († před 1548), hejtman boleslavského kraje za rytířský stav, měl následovníků hned sedm. Kromě Ondřeje to byli Václav, Jan, Oldřich, Bedřich (Frycal zvaný), Jiří a Vojtěch. Po smrti otce se bratři rozdělili o dědictví. V roce 1574 Ondřej Klusák z Kostelce prodal zámek pustý Malkov, mlýn Podčejský a dvůr poplužný Malé Horky Václavu Hrzánovi z Harasova a Housky.

Rod se v průběhu 16. století přesouval z okolí Mladé Boleslavi na Kolínsko a Kutnohorsko. Kde skončil Albrecht Beneš Klusák z Kostelce, pravnuk Albrechta Klusáka z Kostelce na Horkách? Fořtem a později hejtmanem mohl být na Trčkovských panstvích na Havlíčkobrodsku, ale také v okolí Dobrušky a Opočna.

Rodák z Ovesné Lhoty

Jindřich, který se narodil na jaře roku 1926, se zabydlel na dlouhá léta na Slovensku nedaleko Žiliny. Poslední roky života strávil v Brně, kde žijí jeho dcery. Moje manželka pochází z Rajeckých Teplic, což je nedaleko Rosiny, kde žijí potomci rodáka z Ovesné Lhoty i dnes. Měl jsem příležitost mluvit se synem Vladimírem, když ještě žil, ale s Jindřichem bohužel ta příležitost nebyla. A už bohužel ani nebude.

Mám dva datumy narození. 23.5.1926 a 20.6.1926. Pomůže někdo s upřesněním?

Příští rok bude přestupný

Blíží se květen. Adamova radlice je uschována v kapličce a čeká na dalšího opatrovatele, kterého trpělivě vyhlížíme. Možná se k němu informace, jak se stát dočasným držitelem trofeje, nedostala. Aktuálně se jedná o ročníky narození 1999 až 2005. Zkuste ve svém okolí oslovit ty, kteří o nás ještě nevědí.

Skočíme si na Vyšehrad?

Letos už se nám asi něco zorganizovat nepodaří, ale příští rok je rokem přestupným. To je čas pro setkání na Vyšehradě. Sešli jsme se tu v roce 2012. To došlo k prvnímu předání putovní štafety. V roce 2016 se řetěz držitelů nepřetrhnul. O dva roky později ale došlo k přerušení štafety a k uložení trofeje do úschovy. Pak přišla pandemie. Rok 2020, další přestupný rok, uzávěra, lockdown, procházka na Vyšehradě.

Doufám, že se příští rok sejdeme v hojném počtu a kdo ví, možná mezi námi přivítáme i Horymíra. Zejména spoléhám na dosavadní držitele Adamovy radlice. Vím, mnozí z nich již mají své rodiny, děti, starosti... Současně věřím, že se potkáme se Šemíky, kteří žijí v Praze a blízkém okolí, a mají to tím pádem na Vyšehrad co by kamenem dohodil.

Závěrem chci poprosit, abyste si zkontrolovali aktuální stav rodokmenu. O některých událostech se dozvídám s delším časovým zpožděním. Před pár dny jsem zjistil, že nás v roce 2021 opustil ve věku 95 let Jindřich Šemík.